Legislativci i zástupci stran řešili, kdo bude smět pracovat ve státní správě

Praha - Legislativci a politici dnes poprvé společně jednali nad změnami služebního zákona. Hlavním tématem byla propustnost: Tedy kdo všechno se bude moct účastnit výběrových řízení do státní správy. Zástupci koalice i opozice pak zkontrolovali, jestli novela už nikde neobsahuje zmínku o generálním ředitelství, na jeho zrušení se totiž společně dohodli. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by měl být pozměňovací návrh hotový do 25. srpna. Pak se jím bude zabývat koaliční rada.

Dnes účastníci schůzky řešili tři konkrétní body, které ještě chtějí dopracovat. Šlo o složení výběrových komisí, o právní nárok na jmenování - podle vyjednaných změn by výběrová komise neurčila vítěze, ale dávala by k dispozici tři jména.

Hlavním tématem pak byla tzv. propustnost státní správy, aby se na nižší posty mohli hlásit i lidé ze soukromých firem nebo třeba akademické sféry. V rámci původního návrhu se počítalo s tím, že by se na takto „vysoké posty“ mohli hlásit až ve třetím kole, což by jim výrazně komplikovalo přijetí. U vyšších postů by ale byla nutná praxe ze státní správy.

Předseda komunistů Vojtěch Filip prý na setkání upozorňoval, že je v tomto ústava velmi striktní a každý má právo podílet se na správě státu. Zástupci koalice ale prý připraví variantu, která toto zohlední. „Dnes se ještě ladila bílá místa, ale po dnešku už je základní koncept domluvený,“ uvedl po schůzce náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht (za ANO).

Legislativci teď dojednané změny zapracují do paragrafovaného znění zákona, tento text pak budou postupně posílat účastníkům schůzky. Vedle toho pracují i na změnovém zákoně, který mění řadu norem včetně např. lustračního zákona a dává je do souladu se služebním zákonem. „27. srpna je deadline a já myslím, že 25. budeme připraveni s komplexním pozměňovacím návrhem,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle předjednané dohody by pak poslanci vrátili 27. srpna zákon do druhého čtení, aby do něj mohly být vloženy vyjednané kompromisy.

Hlavní jablko sváru - generální ředitelství - nakonec nebude

Novela služebního zákona čelila dlouho kritice opozice. ODS a TOP 09 vadil především navrhovaný vznik generálního ředitelství státní služby. Hrozily, že pokud v zákoně zůstane, pak prostřednictvím obstrukcí schválení zákona neumožní. Obě strany sporu nakonec zasedly k jednacímu stolu a dohodly se na kompromisu, který generální ředitelství ze zákona vypouští a přináší i další změny.

Podle odhadů se zákon o státní službě dotkne 65 až 80 tisíc úředníků. Má začít platit od 1. ledna 2015. Platit ale mohl už dávno, v roce 2002 ho předkládala Zemanova vláda, úspěšně prošel parlamentem a vyšel i ve Sbírce zákonů. Jeho účinnost ale politici neustále odsouvali. Vlastní verzi pak připravila i Nečasova a Rusnokova vláda, ty ale nikdy nevešly v platnost.

Výsledky dohody mezi koalicí a pravicovou opozicí:

  • Nevznikne generální ředitelství státní služby, kompetence převezme ministerstvo vnitra.
  • Náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra bude jmenovat vláda na šest let, funkční období se nebude moci opakovat.
  • Náměstek pro státní službu nebude mít personální pravomoci nad státními tajemníky. Jmenovat a odvolávat je bude vláda na návrh ministrů. Funkční období bude pětileté.
  • V zákoně zůstanou dva typy náměstků na ministerstvech: Političtí – dosazení ministrem – a odborní (státní tajemníci) jmenovaní vládou.
  • Úřednické zkoušky nebudou muset skládat úředníci, kteří jsou ve službě již čtyři roky, původní návrh zněl na tři roky.
  • Ministerstvo financí bude sdílet pravomoc s ministerstvem vnitra, oba resorty budou připravovat systemizaci státní správy.
  • Na ministerstvo vnitra přejdou kompetence týkající se personalistiky, metodiky výkonu státní správy, vzdělávání a pravomoci odvolacího místa v rámci správního řízení.