Křeček: Současná památková péče je neefektivní

Brno – Jen ukládat pokuty a přidávat na seznam památek další chátrající objekty není řešením, myslí si zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Stát podle něj nedostatečně využívá možnosti, jak přimět vlastníky, aby se o chráněné stavby starali. Řešením by mohlo být opravení památky na náklady státu a následné vymáhání nákladů, například formou vyvlastnění.

„Stát sice má možnosti, jak vlastníka památky donutit, aby se o ni staral, ale ty nevedou k záchraně památky. Stát může ukládat pokuty, ale památka chátrá dál. To je klasický příklad obchodního domu Ostravica, kde se všichni chovali podle zákona, ale památka bohužel dál chátrala,“ upozornil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Zkáza kdysi nejluxusnějšího obchodního domu v Ostravě začala v roce 2000, kdy se v něm při nepovolené rekonstrukci zřítily stropy. Zdevastovaná budova od té doby mění majitele, kteří se o ni nestarají, řadu let je předmětem sporů, petic občanských sdružení i tématem politiků, ale její stav se jen zhoršuje.

Stanislav Křeček v Událostech, komentářích

„Nám jde jenom o to, aby stát neukládal závazná rozhodnutí, která jsou k ničemu.“


V podobných případech by měl podle Křečka stát nejen pokutovat majitele, ale sám se aktivně zasadit o záchranu památky. Tedy opravit ji z veřejných peněz a následně náklady vymáhat po majiteli. „Samozřejmě je to složité, ale je to efektivní. Ta památka tady existuje, nemovitost je k dispozici na případnou úhradu nákladů a může být vyvlastněna,“ uvedl Křeček.

Video Je současná památková péče efektivní?
video

Je současná památková péče efektivní?

V Česku je dnes 742 nejohroženějších památek, Křeček si ale myslí, že jich může být daleko víc. Celkem je zákonem chráněno více než 40 tisíc nemovitých památek. „Potom se stát musí rozhodnout, co bude chránit. Jestli na to stát nemá, tak je ochrana bezzubá a nemá smysl jenom rozšiřovat seznam památek, které stejně chátrají. Chce-li je stát chránit, pak na to taky musí vynaložit prostředky,“ dodal Křeček.

Památková péče v číslech

40 302 památkově chráněných objektů

79 nově památkově chráněných objektů v roce 2014

28 objektů ztratilo v roce 2014 památkovou ochranu

742 nemovitostí na Seznamu ohrožených nemovitých památek

Zdroj: NPÚ, Ministerstvo kultury


„Tyto změny bychom uvítali,“ potvrdil vedoucí odboru památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček s tím, že vymáhání sankcí je v současnosti velmi složité. „Když vlastník dokáže dostatečně prodlužovat řízení, která s ním vedeme ohledně uložení pokuty, tak se taky stane, že je překročena lhůta pro promlčení a sankce ani není uložena,“ vysvětlil Zedníček. „Obecně nápad pana zástupce ombudsmanky hodnotím kladně, ale mám velké pochyby o tom, že některé návrhy budou realizovatelné,“ doplnil zástupce ředitele NPÚ Brno Aleš Homola.

Péči o památky řeší příslušný zákon, jehož novela právě vzniká. Již nyní je ale jasné, že by vyvlastňování nejvíce ohrožených budov přinášelo nemalé potíže. Například vedení Národního památkového ústavu (NPÚ) již prohlásilo, že zabavené památky nechce mít ve své péči. Měl by se o ně podle památkářů starat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který by po vyvlastnění také hledal nové využití, popřípadě nového majitele pro objekt.

Komplikované osudy některých památek

Příkladů zanedbaných památek jsou v České republice stovky. Některé na lhostejnost majitelů zcela doplatily. Příkladem může být památkově chráněný dům č. 38 v brněnské Kamenné čtvrti. Ačkoliv se tamní obyvatelé léta snažili získat památku do pronájmu nebo ke koupi, dům v majetku města léta chátral. V květnu 2011 najely do čtvrti buldozery a dům zbouraly. Úředníci pak ex-post řešili, zda bylo zbourání památky legální. Ministerstvo kultury nakonec stavbu, respektive hromadu sutin, zpětně odpamátnilo.

Mezi záchranou a odpamátněním už léta osciluje i selská usedlost ve Strachoticích na Znojemsku. Manželé Horsákovi a spolumajitel Josef Křížek památkový dům zdědili. Obě rodiny mají své vlastní domy, chátrající stavbu by nejraději zbourali. Na opravu ruiny z 19. století nemají peníze, oprava by stála miliony. Z domu už stojí jen čelní stěna a pár drobných staveb na dvoře. Majitelé už dvakrát žádali o odpamátnění, ale marně. Podle památkářů se jedná o unikát lidového stavitelství. Dluhy za nezaplacené pokuty od památkářů narůstají a stavba dál chátrá.

Léta chátral taky gotický dům v Klácelově ulici ve Znojmě. Středověkou památku v roce 2009 koupila skupina architektů. Bohužel pozdě, dům už nebylo možné zachránit. V roce 2011 proto šla ruina k zemi. Přesto má příběh dobrý konec – na místě středověké památky teď vyrůstá kopie, do které jsou zakomponovány původní fragmenty stavby.

Dobrého konce se zřejmě dočkají taky Lázně Kyselka nebo renesanční dům U tří andělů v Praze. Aktivní přístup památkářů přiměl majitele, aby se pustili do oprav.