Příběhy tří fotografií z 21. srpna 1968

Praha - O fotografii, stejně jako o životě, mnohdy platí, že je jen náhoda. Podívejte se na tři snímky vypovídající o třech obyčejných lidech, kteří se náhodně připletli k velkým dějinám v srpnu 1968. Muž na prvním z nich přijel do Prahy popřát svému bratrovi k narozeninám:

Zdroj: Česká centra Autor: Vladimír Lammer

„Ráno vyrazil vlakem z Pardubic - a zkoumal, co se vlastně děje. Naprosto netušil, že ho někdo fotí,“ vypráví Monika Kopřivová, dcera Jana Riapoše, muže zachyceného na fotografii. O tom, že jej někdo fotografoval, se dozvěděl, až když uviděl svou tvář v novinách. „Zaujalo mě, jak stojí nad rumem a kolem zrovna jedou tanky. Řekl jsem si, že by z toho mohla vzniknout fotka 'sám v boji',“ popsal okamžik zmáčknutí spouště autor snímku Vladimír Lammer.

Velmi známá je fotografie z libereckého náměstí, na němž sovětský tank najel do jednoho z domů. Jejího autora ale zná málokdo. Fotografka a kurátorka Dana Kyndrová jej objevila v Liberci, kde dodnes zvěčňuje svatby na radnici.

Tank bořící podloubí na náměstí v Liberci na fotografii Václava Toužimského z roku 1968
Zdroj: Česká centra
Autor: Václav Toužimský

Jeho snímek, stejně jako snímek „sám v boji“ od Vladimíra Lammera je součástí výstavy Česká osudová data v Českém centru Praha.

Dramaticky vypadající situaci na libereckém náměstí v šedesátém osmém roce zachytil Václav Toužimský. „Napřed jsem si říkal, že je to nějaké cvičení. A potom to napálil do domu, řidič asi usnul,“ odhaduje, co bylo příčinou nehody. Negativy mu brzy zabavila státní bezpečnost a ke své profesi fotografa se Toužimský mohl vrátit až po roce 1989.

Vzpomínka na jednu z prvních obětí srpna 1968

Výstavou fotografií si srpnovou invazi připomíná také Muzeum Napajedla. Jaroslav Novák, tamní rodák, se v 26 letech stal jednou z prvních obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Podnik, v němž pracoval jako stavbyvedoucí, jej poslal na záskok za nemocného kolegu do Prahy. I když měl skončit před 21. srpnem, nechal se přemluvit, aby v hlavním městě ještě pár dní zůstal - a to se mu stalo osudným. Při explozi tanku u Československého rozhlasu jej smrtelně zasáhla střepina. Prohlédněte si fotografie z rodinného archivu Jaroslava Nováka a snímky zachycující poslední rozloučení s ním: