Praha – Vláda dokončila přípravu nové verze služebního zákona, na které se dohodla s opozicí. Právě té dnes odeslala konečné paragrafové znění, což potvrdili například zástupci TOP 09 nebo KSČM. Podle místopředsedy koaličních lidovců Jana Bartoška nedošlo k žádným odklonům od dohodnutého znění. Zůstaly v něm tak i funkce politických náměstků, kvůli kterým hrozil vetem prezident Miloš Zeman. Zatímco ODS a TOP 09, s nimiž se koalice shodla na konečné podobě návrhu, zřejmě s jeho paragrafy nebudou mít problém, KSČM se o případné podpoře rozhodne až po pročtení a Úsvit zůstává skeptický.
Úpravy služebního zákona hotové, opozice dostala finální verzi
„Koaliční strany dnes odsouhlasily finální text služebního zákona,“ uvedl Jan Bartošek s tím, že materiál dostali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předsedové dalších dvou koaličních stran, opoziční strany a předsedové poslaneckých klubů. Podle mluvčího TOP 09 Martina Plíška se opozice s návrhem novely seznámí o víkendu. Nevyloučil, že by si příští týden vládní a opoziční strany ještě svou dohodu ohledně materiálu potvrdily.
Věra Kovářová (TOP 09), členka rozpočtového výboru:
„Prvním bodem, který budeme velmi pozorně pročítat, je institut generálního ředitelství, respektive jeho odstranění z původního návrhu zákona. Druhým bude prostupnost státní správy a třetím bodem je ochrana úředníků, tedy za jakých podmínek se úředníci dostanou do státní správy.“
Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) bylo také úkolem pro koalici zajistit převod pravomocí z plánovaného – ale nakonec zrušeného – generálního ředitelství státní služby právě na Chovancův úřad. „Abychom roli ministerstva, potažmo ministra dali co možná nejslabší, aby byla nezávislost i v této úpravě, kde se zrušilo generální ředitelství,“ řekl Chovanec s tím, že příliš silné ministerstvo vnitra by mohlo vadit Bruselu.
Právě politicky nominovaní náměstci se stali dlouho diskutovaným tématem. Miloš Zeman označil takové náměstky za politické trafikanty a „budižkničemu“, kteří si jen budou „česat pěšinku“, opoziční představitelé potom uvedli, že by s jejich vypuštěním ze zákona neměli problém. Podle Zbyňka Stanjury by ale jednání musela iniciovat koalice. Vládní strany však považují funkce politických náměstků za účelné. Bartošek doufá, že si koalice s prezidentem věc vyjasní, požádal proto Zemana o schůzku. „Je to o tom s panem prezidentem se potkat a zkusit si to vysvětlit,“ uvedl Jan Bartošek. Dodal, že funkci politických náměstků obsahoval i původní služební zákon, který počátkem století připravila vláda samotného Miloše Zemana.
Vláda ladí služební zákon, návrhy odeslala opozici (zdroj: ČT24)
Zákon bude bez generálního ředitelství, ale s politickými náměstky
Tři vládní a dvě opoziční strany se počátkem srpna po ostrých názorových výměnách ve sněmovně dohodly na kompromisní variantě služebního zákona. Zmizí z něj původně plánované generální ředitelství státní správy, jeho kompetence převezme především ministerstvo vnitra, které však nebude mít personální pravomoc nad státními tajemníky jednotlivých ministerstev. Zákon podle Bartoška počítá rovněž s větší prostupností, především v nižších úrovních a také pro úředníky samospráv. Státní správa by měla být otevřenější i pro lidi ze soukromé sféry či akademiky. „Samozřejmě za podmínek složení státní zkoušky, jasně definovaného vzdělání a délky praxe,“ upozornil Milan Chovanec.
Zbyněk Stanjura upozornil, že podoba zákona bude pro opozici do určité míry překvapení, protože podrobně se strany na znění dohodly pouze u náměstka ministra vnitra pro státní službu a státních tajemníků. „U ostatních jsme se dohodli na principech,“ poznamenal.
Kompromisní podoba služebního zákona:
- koordinace trvalých náměstků (státních tajemníků) bude úkolem ministerstva vnitra
- náměstek pro státní službu nebude mít personální pravomoci nad státními tajemníky, jmenovat a odvolávat je bude vláda, funkční období bude pětileté
- náměstek pro státní službu bude jmenován na šest let s jediným funkčním obdobím
- finanční možnosti státní služby stanoví ministerstvo financí
- zůstávají dva typy náměstků: političtí dosazení ministrem a odborní (státní tajemníci) jmenovaní vládou
- úřednické zkoušky nebudou muset skládat úředníci s min. čtyřletou praxí
KSČM a Úsvit měly výhrady, komunisté se ještě rozhodnou
S kompromisem souhlasily TOP 09 a ODS, které se předtím snažily zabránit přijetí služebního zákona obstrukcemi. Naopak KSČM a Úsvit mají se služebním zákonem problém i nadále. Velké výhrady měl také autor původního znění, předseda vládních legislativců Jiří Dienstbier. Dienstbier na úpravách nepracoval, přípravu přenechal ministerstvu vnitra spolu se zástupci koaličních stran.
Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik uvedl, že se třetí nejsilnější sněmovní strana o svém dalším postupu teprve rozhodne. „Musím říci, že je to několik desítek minut, co jsme to obdrželi. Budeme muset velmi intenzivně pracovat, abychom ty hlavní pasáže stihli načíst. Zdá se nám, že je málo vydefinovaná funkce těch politických náměstků,“ zdůraznil Kováčik krátce po 19:00. KSČM podle něj bude chtít vědět, jaké budou mít političtí náměstci kompetence. Komunisté by také rádi postavili funkci šéfa NKÚ a jeho zástupce mimo působnost služebního zákona.
Také Úsvit zůstává vůči služebnímu zákonu skeptický. Podle předsedy jeho poslaneckého klubu Radima Fialy hnutí nepodpoří takovou podobu služebního zákona, která nepovede k odpolitizování státní správy. „Podle mého názoru hnutí Úsvit nemůže pro takový návrh zákona hlasovat,“ řekl Fiala.
O konečné podobě služebního zákona chce koalice jednat s opozičními stranami v pondělí. Ve středu by potom měli o novele jednat poslanci, kteří ji nejprve vrátí do druhého čtení. Služební zákon by potom mohl být schválen na začátku září. Případné prezidentské veto by ale mohlo definitivní přijetí zákona, který má platit od ledna příštího roku, pozdržet.