Jistý prognostik vybízel ke změně poměrů. A cenzoři? Měli dovolenou

Praha - V létě 1989 se tehdejší komunistický režim intenzivně připravoval na výročí srpnových událostí roku 1968, StB očekávala velké protirežimní akce. Hraniční kontroly do země dokonce nevpustily spousty Maďarů a Poláků, jejichž státy se v té době již vydaly jinou cestou. A právě tehdy si naopak cenzoři nejspíš vzali volno, protože „jakémusi“ prognostikovi z Agrodatu, který se zabýval počítačovými simulačními modely, vyšel v Technickém magazínu článek Prognostika a přestavba. Autor materiálu, Miloš Zeman, v něm čtenářům potvrdil, co už dávno tušili: komunismus ekonomicky zkrachoval. Nezůstalo jen u článku, Zeman své názory vysvětloval i v televizi a hlavní ideolog Fojtík jeho vystoupení označil za kontrarevoluční počin.

Zveřejněný text ale nevznikl až v roce 1989. „První verze se objevila už v roce 1984 v jednom malém sborníku tehdejšího oddělení komplexního modelování Sportpropagu. Ten sborník si vyžádal ÚV KSČ a když si to soudruzi přečetli, tak zrušili to oddělení a já byl podruhé bez práce,“ vzpomíná v rozhovoru pro ČT na okolnosti textu, který odstartoval jeho kariéru,  dnešní prezident Miloš Zeman. Sám tvrdí, že podklady pro další verzi materiálu sbíral pět let, Základem textu byla přednáška, kterou slyšel redaktor časopisu Vesmír a u Zemana si na toto téma začátkem roku 1989 vyžádal článek.

Tehdejší šéfredaktor časopisu Vesmír Prokop Málek ale prohlásil, že Zemanův text vyjde jen přes jeho mrtvolu, vzpomíná Miloš Zeman. „Třetí pokus byl v létě 1989, kdy cenzoři byli na dovolené, a já bych chtěl ocenit tehdejšího šéfredaktora Technického magazínu Vladimíra Petříka za to, že umožnil článek publikovat,“ řekl Zeman v rozhovoru pro ČT24 a připomněl, že tehdy šlo o jeho první publikaci v Československu po 20 letech.

Článek vzbudil senzaci, Téčko okamžitě zmizelo ze všech trafik, kupovali si ho i ti, kteří tento časopis dříve prakticky neznali. Zemanův článek se šířil mezi lidmi, kteří o něm diskutovali. Citovaly z něj i zahraniční rozhlasové stanice jako Svobodná Evropa či Hlas Ameriky. A autor byl potřetí vyhozen z práce. Záchranné lano mu podal šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek, Zeman tam ale nastoupil až v lednu 1990.

Text byl ale také podroben kritice, a to Vladimírem Dlouhým (pozdějším reformním ekonomem v Klausově vládě) ještě v době totality přímo v Technickém magazínu. „A podruhé v televizi, v Hospodářském zápisníku. Pět ekonomů bylo požádáno, aby moje teze vyvrátili, čtyři z nich odmítli a pátý přijal – to byl dnešní člen bankovní rady Kamil Janáček,“ řekl Zeman v rozhovoru pro ČT. 

Článkem to nekončilo, nýbrž začalo 

Článkem vše ale neskončilo. Zeman dostal pozvání od tehdejšího vedoucího redaktora Hospodářského zápisníku Jana Martinka, aby své myšlenky vysvětlil v Československé televizi. A jaká byla první Zemanova slova? „Asi vás nepotěším, za posledních deset let jsme se dostali z desátého místa ve světě na čtyřicáté. V některých oblastech je to ještě horší, například ve vědeckotechnickém rozvoji podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes na úrovni zhruba Alžírska nebo Peru a hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy.“ 

Video Záznam vystoupení Miloše Zemana v Hospodářském zápisníku (1989)
video

Záznam vystoupení Miloše Zemana v Hospodářském zápisníku (1989)

Záznam vystoupení Miloše Zemana v Hospodářském zápisníku (1989)

03.08.

Skutečnost, že se o den dříve předtočený Hospodářský zápisník vůbec dostal k lidem, se dá označit jako shoda náhod, tvrdí Martinek. Svou roli podle něj sehrály probíhající prázdniny. „Služba vedení nebyla taková jako obvykle a Zápisník prošel do vysílání,“ připomíná Martinek. A stejně smýšlí i Miloš Zeman: „Hlavní faktor byl, že cenzoři byli na dovolené,“ objasňuje důvody, proč se nakonec objevil na televizní obrazovce. 

Redaktor Jan Zelený, který vedl rozhovor se Zemanem, vzpomínal na článek v listopadu 2009 takto: „Kromě zjevného buřičství, se kterým byl článek napsán, se mně líbily vtipné glosy a přirovnání. Docela otevřeně vybízel ke změně poměrů. Myslím si, že jen lidé, kterým je dnes pětatřicet a víc, mohou chápat, jaká to byla věc.“ 

(MF Dnes, listopad 2009)


Zeman ale neměl jen vysvětlovat své myšlenky z článku, ale poté, co mu hrozila výpověď z Agrodatu, dostal ještě šanci: pokud v Československé televizi článek odvolá, výpověď nebude. On se ale zachoval zcela opačně: „No, tak jsem to své televizní vystoupení ještě poněkud zostřil, například mluvil jsem o tom, že nás čekají stávky a demonstrace, což v tom článku ještě nebylo,“ vzpomíná Zeman v rozhovoru pro ČT. 

Vystoupení nonkonformního ekonoma v ČST se 25. srpna 1989 stalo skandálem. Následné zděšení ve vedení televize vedlo k několika personálním trestům, které ale nebyly drakonické, říká Martinek a dodává: „Honzu Zeleného (který rozhovor se Zemanem vedl) stáhli z obrazovky a mně dali asi tři měsíce bez prémií.“ 

O pár měsíců později vynesly tytéž názory Miloše Zemana mezi politickou špičku Občanského fóra (OF). Po rozpadu OF se dostal do čela obnovené sociální demokracie, která se pod jeho vedením probojovala do Poslanecké sněmovny a sám Zeman později usedl jako předseda vlády do Strakovy akademie. Z politiky v roce 2002 odešel do politického důchodu, ale loni se po několika pokusech o návrat probojoval v první přímé prezidentské volbě až na Pražský hrad.