CERN slaví šedesátku, Akademie věd blahopřeje výstavou

Praha – Přímo na švýcarsko-francouzské hranici na okraji Ženevy leží sídlo Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Vznikla před 60 lety a k jejímu jubileu připravila česká Akademie věd výstavu. Připomíná historii organizace, která dala světu world wide web, přivedla na svět myšlenku Higgsova pole a se svými urychlovači inspirovala proroky konce světa, ale také českou stopu v CERNu, která začala vznikat před 21 lety.

Slavnostním výkopem protonu zahájil předseda Akademie věd interaktivní výstavu o CERNu a jeho šedesátileté historii. Aniž by vážili dlouhou cestu do Ženevy, mohou si její návštěvníci prohlédnout model detektorů a především zjistit, čím se tam vědci zabývají – včetně těch z Fyzikálního ústavu AV ČR, který výstavu uspořádal, Matematicko fyzikální fakulty UK a Fakulty jaderné a fyzikálněinženýrské ČVUT.

Počítačová animace urychlovače LHC, který používá CERN od roku 2008 je jedním z exponátů výstavy. Urychlovač je nejznámějším cernským atributem a především ústředím zdejšího výzkumu. LHC stojí v 27kilometrovém tunelu postaveném v 70. letech pro předchozí urychlovač LEP, každou sekundu v něm dojde více než k půl milionu srážek částic. „Vědci si vytvářejí modelové představy, jak vznikla hmota, z čeho se skládá. Najednou se zjistí, že je něco jinak,“ popsal průběh výzkumu Jiří Drahoš.

Vykoupnou-li dva lidé proti sobě částice, srazí se. "Přesně tak, jako v Cernu," říká fyzik Tomáš Kubeš
Zdroj: ČT24

LHC přispěl i k potvrzení objevu Higgsova pole. Historie bosonů, které ho utvářejí, je úzce spojena s dějinami CERNu, protože britský fyzik Peter Higgs zde jeho existenci předpověděl a v letech 2012 a 2013 ho experimenty v Ženevě potvrdily. Higgsovo pole vytváří hmotnost některých částic. „Bez Higgsova pole bychom neměli hmotnost ani setrvačnost. Nic by nás neomezovalo a mohli bychom se pohybovat rychlostí světla,“ přiblížil Tomáš Kubeš z Fyzikálního ústavu. I to, jak toto pole „vypadá“a jak by vypadal svět bez něj, výstava ukazuje.

S Higgsovým polem (vpravo) a bez něho
Zdroj: ČT24

Na výstavě o CERNu nesmí chybět ani mlžná komora, ve které výzkumníci pozorovali stopy částic na samotném začátku před 60 lety. „Stopy patří částicím, které jsou všude kolem nás. Můžeme to přirovnat ke stopám, které vidíme za letadlem – stejné stopy pozorujeme v mlžné komoře,“ popsal, jak komora funguje, laureát soutěže České hlavičky 2013 Ondřej Svoboda.

Interaktivní výstava o Evropské organizaci pro jaderný výzkum slavnostně začala dnes, pro veřejnost bude otevřena od středy, potrvá do 25. září.