Práce na D1 u Jihlavy nepokračují, přesto se jezdí jen v jednom pásu

Jihlava – V srpnu oznámilo Ředitelství silnic a dálnic, že přerušuje rekonstrukci dálnice D1 mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem kvůli obavě z brzkého příchodu zimy. Modernizace první poloviny dálnice byla tehdy takřka hotová, přesto se zde i nyní jezdí obousměrně pouze v polovičním profilu – po starém jízdním pásu. Zůstane to tak nejméně do poloviny října, tedy doby, kdy už se podle původního plánu měla chýlit ke konci i rekonstrukce druhého jízdního pásu.

Naděje na to, že se podaří dokončit modernizaci D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou během šesti let, jak stanovil původní rozvrh, se rychle vytrácí. Na některých úsecích mají silničáři problém získat stavební povolení nebo dokončit tendr, ale zdržuje se i rekonstrukce částí, kde již práce probíhají. Samotné ŘSD rozhodlo o pozastavení rekonstrukce osmikilometrového úseku u Jihlavy, a to týden poté, co jeho mluvčí sliboval, že se auta přesunou na nový pás během nejbližších týdnů. I když krátce poté stavební ruch mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem utichl, auta stále musí jezdit pouze po polovině dálnice – v úzkých jízdních pruzích a navíc po starém povrchu. Silničáři nyní oznámili, že návrat do běžného režimu není na D1 u Jihlavy na pořadu dne. „Je třeba, abychom dohodli se zhotovitelem podmínky návratu na kompletní dálnici,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Přerušení prací zdůvodnili silničáři obavou z brzkého příchodu zimy do srdce Vysočiny. „Zima zde přichází rychleji a razantněji, tvrději. My se chceme za každou cenu vyhnout situaci, kdy do rozestavěného, nepřipraveného úseku vtrhne zima,“ vysvětloval tehdy Jan Rýdl. Nyní tvrdí, že „je potřeba tam stejně udělat nějaké práce“. Otevření alespoň jedné opravené poloviny dálnice u Jihlavy tak připadá v úvahu zřejmě až v polovině října – paradoxně v době, kdy se již možná budou otevírat první dva zcela dokončené úseky.

Alespoň u Šternova a Lokte jde vše podle plánu

Bez problémů pokračují práce ve středočeském úseku Šternov–Psáře a také na středočesko-vysočinském pomezí mezi Loktem a Hořicemi. Auta zde již jezdí po čerstvě rekonstruované polovině dálnice a na tu druhou dělníci pokládají nový povrch. Po dálnici se pohybuje finišér, pracovníci stavebních firem potom beton kartáčují a nařezávají. „Beton se řeže z toho důvodu, že v době zrání pracuje,  vznikly by tam trhliny,“ poukázal Daniel Houštěcký ze stavební firmy.

Podle harmonogramu pokračují práce také ve čtvrtém rozestavěném úseku mezi Lhotkou a Velkou Bíteší, v tomto případě je to ale již několikátý harmonogram. Stavbu zdržely problémy s podložím dálnice, které podle stavbařů neodpovídalo projektu, a potom vleklý spor o jeho úpravu – a proplacení víceprací. Důsledkem je, že v době, kdy se ve středních Čechách již přesouvala auta na první opravenou polovinu, u Velké Bíteše teprve skončily přípravné práce a začala samotná modernizace dálnice. Ani zde proto nebude oprava hotová letos na podzim. Současně se zdrželo zahájení rekonstrukce dalších tří úseků. Celý obří projekt rozdělený na 21 etap, za jejichž modernizaci stát podle původních propočtů zaplatí asi 14 miliard korun, se tak co do termínů začíná rozpadat.

Zbudou na zpožděnou modernizaci evropské peníze?

Zpoždění může být ostuda – ať už státu nebo stavbařů – ale také nebude zadarmo. Stále vážnější je hrozba, že Česko nebude kvůli zdržení staveb moci na modernizaci dálnice čerpat evropské peníze. Mohlo by se to stát, kdyby se je nepodařilo získat do konce příštího roku. Premiér Bohuslav Sobotka však věří, že to nehrozí. „Zatím nás ministr dopravy neinformoval, že by mělo v důsledku zpoždění na D1 mělo dojít k nějakému výraznému nedočerpání prostředků,“ uvedl předseda vlády.

Původní plán opravy D1 ke konci roku 2014
Zdroj: ČT24
Reálný stav ke konci roku 2014
Zdroj: ČT24

Modernizace D1 je již dnes projektem pěti ministrů dopravy: První zmínky padly za Radka Šmerdy, naplno začala příprava za Pavla Dobeše, přípravné práce vypukly za Zbyňka Stanjury, spor o vícepráce u Velké Bíteše vedl Zdeněk Žák, dnes za ni politicky zodpovídá Antonín Prachař. Za předpokladu, že se hlava ministerstva změní pouze po sněmovních volbách, by měl přibýt už jenom pátý ministr. Stále totiž platí, že by vše mělo trvat šest let. Množství ministrů jistě mohou změnit politické turbulence, budou-li však opravy pokračovat v takovém trendu, v jakém dosud probíhají a zpoždění se budou nadále načítat, mohly by se opravy nakonec protáhnout třeba i na dvojnásobek. Potom by se na dohled nad velkou modernizací mohli těšit nejméně dva další budoucí ministři dopravy.