Sympatie k Rusku, či osobní problémy: Proč umírají Češi na Ukrajině?

Praha - Na Ukrajině zemřelo už víc než 2 600 lidí, mezi nimi nejspíš i dva Češi. Tvrdí to další z tuzemských dobrovolníků v řadách proruských separatistů. Oba mrtvé muže prý spojovaly osobní problémy a nejistá budoucnost. Motivy každého z nich ale můžou být různé. Stejně jako angažmá českých mužů v dalších válečných konfliktech světa.

Někteří je oplakávají, jiní je mají za zločince. Ivo Stejskal a Vojtěch Hlinka se přidali na stranu proruských separatistů. Čtyřicetiletý učitel tělocviku a občanské výchovy na základní škole v Brně-Líšni Ivo Stejskal odjel z Brna, kde údajně dlužil za nájem a hrozilo mu vystěhování. Město na něj proto v květnu podalo žalobu a chtělo ho vystěhovat. Stejskal následně zmizel na Ukrajině.

O Stejskalovi se začalo mluvit poté, co se na internetu v červnu objevilo video, na kterém lámanou ruštinou hovořil muž, který tvrdil, že je z Brna. Oblečený do ruské uniformy vystoupil Stejskal 18. června před dav vzbouřenců na náměstí v Doněcku. Přihlížejícím rusky vysvětlil, že jim přijel na pomoc. „Když jsem viděl, co se stalo v Oděse, nemohl jsem zůstat v klidu. Přijel jsem z Česka, ale vím, že sem přijeli i z Itálie nebo ze Srbska. A z mnoha zemí celého světa,“ řekl český dobrovolník v rozhovoru pro ruský První kanál.

Na východní Ukrajině nastoupil do řad proruských povstalců. A tam ho potkal 46letý Vojtěch Hlinka z Žatce. „Byl to takový tichý kluk, byl hodný a tady to mi k němu vůbec nesedí. Ale vím, že se tak nějak plácal v životě a možná si tak řešil své finanční problémy,“ řekl spolužák Vojtěcha Hlinky Petr Czan.

Oba muže spojuje jméno třetího Čecha – ten zprávu o jejich smrti poslal do Česka. Oldřich Grund odešel z domova před víc než 11 lety a spolu se zabitými vojáky bojoval po boku proruských separatistů. Za Novorusko Grund bojuje dál – ostatně sám údajně už dlouho žije v Rusku. K Ukrajině měl blízko i Hlinka – před dvěma lety si tady našel manželku, práci ale nesehnal. Stejskal nejspíš jako jediný přišel do války přímo z Česka.

Stejskal, Hlinka a Grund zřejmě nebyli jedinými Čechy, kteří se za proruské ozbrojence vydali bojovat. Náborové akce probíhaly přes sociální sítě. Bojovat na Ukrajině, ať už po boku provládních sil, nebo proruských separatistů, může přitom tyto dobrovolníky přijít po návratu domů draho.

Český zákon totiž zakazuje vojenskou službu v cizích armádách a trestá ji až pěti lety vězení. Výjimkou je služba v armádách členských zemí NATO, která není omezena. Kdo chce sloužit v armádě mimo Alianci, musel by mít souhlas českého prezidenta. Výklad zákona ale zřejmě není tak jednoznačný. Například separatistické jednotky nejsou regulérní armádou. O případné trestní odpovědnosti českých dobrovolníků nechtělo ministerstvo obrany mluvit, jednotní nejsou ani politici, kteří se obranou zabývají.

„Nepochybné je to v těch případech, kdy někdo vstoupí do cizího vojska nebo ozbrojených sil jiného státu, jak Ruské federace, tak i Ukrajiny. Ale pokud jde o tyhle případy, tak tam bych byl velmi zdrženlivý,“ komentoval situaci právník Jiří Jelínek. „Povstalci, to jsou taky jednotky. A to neuznané Doněcké a Luhanské republiky. Sice nikdo je neuznal, ale vytváří to dojem, že to jsou jednotky nějakého státního útvaru, a po mém soudu je to jedno. Bojujete v cizí zemi,“ myslí si naopak bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

Nejen Ukrajina, Češi bojují i v Iráku nebo Afghánistánu

Češi se ve válečných konfliktech zapojují mnohem víc a z různých důvodů. Buď bojují přímo v armádách cizích států, nebo je pro stát najímají soukromé bezpečnostní agentury. To pak ale nejsou vojáci, ale tzv. kontraktoři, v současnosti nasazení jako ochranka nejčastěji v Iráku nebo Afghánistánu. Jedním z nich je i Janusz Waclawek. Pro něj je důvod k nebezpečí jasný. „Motivací jsou rozhodně peníze,“ prozradil.

Další možností je žold ve službách francouzské cizinecké legie. Podle Stanislava Gazdíka, který po boku mužů z celého světa bojoval 15 let, k jejím branám vedou tři motivy. Minimum žadatelů chce nabrat zkušenosti v profesi, čtvrtina před něčím utíká a tři čtvrtiny jdou za dobrodružstvím. „Cizinecká legie je jedinečná firma na světě, která umožní začít život od nuly,“ řekl Gazdík.

Právo se na tyto lidi dívá různě. Kontraktor jako zaměstnanec soukromé firmy ve střetu se zákonem není. Voják cizinecké legie ale plní povely francouzské - tedy cizí - armády a tím podle většiny výkladů zákon porušuje.