Lékaři nemusejí dokládat, že trpí psychickou poruchou. Je to chyba v systému

Praha – Kontroly zdravotního stavu lékařů nefungují, jak mají. To ukázal případ z klatovské nemocnice, kdy lékař s bipolární poruchou ubližoval dětem, které léčil. Nemoci, kvůli kterým lékař nemůže vykonávat své povolání, jsou přesně dané ve vyhlášce ministerstva. Patří sem například právě bipolární porucha, demence nebo schizofrenie, ale také alkoholismus nebo závislosti na drogách. V praxi ale každý lékař absolvuje jen základní prohlídku při nástupu do zaměstnání a nemá povinnost dokládat svou zdravotní způsobilost. Právě to chce teď Česká lékařská komora změnit.

„Uchazeč o práci nemusí uvést (závodnímu) lékaři svou diagnózu a také to často nedělá,“ potvrzuje mezeru v systému Petr Svoboda, který má v kyjovské nemocnici na starosti zdravotní péči. „Takovou psychiatrickou diagnózu nemá pochopitelně nikdo napsanou na čele,“ dodává Šéf lékařské komory Milan Kubek. Lékař z klatovské nemocnice tak sice trpěl bipolární poruchou, jenže zaměstnavatel nemá povinnost vyžádat si potvrzení o zdravotní způsobilosti. To je možné, až když má zaměstnavatel podezření, že není vše v pořádku.

Pokud je lékař zaměstnán v nemocnici, pak by měl kromě vstupní prohlídky absolvovat i pravidelné lékařské kontroly – jejich četnost se liší podle míry rizika jeho konkrétní specializace. Pro lékaře v soukromých ordinacích však jednoznačná pravidla chybí: „Chybí nám to, když si lékař chce otevřít soukromou praxi, aby povinně musel doložit zdravotní způsobilost,“ uvedl Kubek.  

Více o případu psychicky nemocného lékaře čtěte zde

Lékařská komora kvůli tomu požaduje změnu zákona. Nad problémovými lékaři by chtěla mít větší kontrolu – třeba nad lékaři, kteří pijí alkohol v pracovní době: „Dnes pokud ten člověk má hroší kůži, tak za den za dva klidně opět sedí v ordinaci znova, a než se to vyšetří, tak to skutečně trvá několik měsíců,“ upozorňuje šéf ČLK.   

Psychicky nemocný lékař už podle Kubka nebude moci vykonávat své povolání - státní zastupitelství prý podle jeho informací dává návrh soudu, aby lékaři stanovil ochrannou léčbu. Ze seznamu lékařů ČLK však nemůže být vyškrtnut. Vyloučen by mohl být jen na základě závažného disciplinárního provinění - lékař však nebyl za své jednání zodpovědný.


Ministerstvo plánuje registr zdravotnických pracovníků

Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) se chystají některé systémové změny, které by podobným případům měly zamezit. Ministerstvo zdravotnictví plánuje vytvořit registr zdravotnických pracovníků. „V minulosti už byl pokus vytvořit něco podobného, ale skončilo to u Ústavního soudu. Ministerstvo zdravotnictví má ve svých cílech ustavení takového registru, po dohodě s Českou lékařskou komorou,“ uvedl Němeček.  

Chystá se také celonárodní strategie bezpeční a kvality zdravotní péče, která by měla systémově řešit, aby nemocnice dobře zkontrolovali zdravotní způsobilost svých zaměstnanců. Němeček také bude apelovat na hejtmany, aby v nemocnicích zřizovaných krajem zkontrolovali vnitřní předpisy nemocnic, jestli alespoň minimalizují riziko něčeho podobného. „Ke stejnému kroku dojde i u našich přímo řízených organizací,“ dodal ministr.

Bipolární porucha (dříve označovaná jako maniodepresivní psychóza) je závažný duševní stav, který způsobuje nadměrné změny nálad (fáze deprese a mánie), vitality, psychických funkcí a někdy dokonce omezuje celkovou schopnost „přirozeného“ fungování. Nemoc typicky vzniká až v mladém nebo středním věku, jen vzácně už v dětství. Podle odhadu jí trpí sedm až deset procent lidí, když se započítají i mírné formy nemoci. S nemocí bojovaly i některé známé osobnosti: např. herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk, hudební skladatel Karel Svoboda, nebo spisovatelka Virginia Woolfová.