Ochrana proti povodním? Rychlejší výkupy pozemků i lepší hospodaření s půdou

Praha – Na protipovodňovou ochranu má jít v příštích šesti letech z fondů EU asi 20 miliard korun. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mají jít peníze hlavně na drobná opatření v krajině, jako jsou suché poldry nebo úpravy malých toků. Ministr to uvedl v předvolební debatě České televize, vysílané z Jeseníku nad Odrou. Tato obec má s povodní neblahé zkušenosti, v roce 2009 tam zahynulo pět lidí a 23 domů muselo být zbořeno.

Podle Karla Drbala, který vede pobočku Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Brně, se už Česko z bleskových povodní částečně poučilo. Obce podél některých vodních toků už chrání varovné systémy. Výzkumný ústav vytipoval v Česku přes devět tisíc kritických míst, které jsou bleskovými povodněmi ohroženy.

Podle Mariana Jurečky zůstávají v budování protipovodňové ochrany rezervy hlavně na Moravě a ve Slezsku. V posledních deseti letech se investovalo asi 15 miliard, zhruba 10 miliard z toho v Čechách: Právě povodí Odry, Moravy nebo tok Bečvy jsou oblasti, kde ještě máme co dohánět. Jsou tam obce, kde se neudělalo prakticky nic," dodal ministr.

V další etapě, která má trvat do roku 2020, se chce stát zaměřit spíše na drobná protipovodňová opatření: „Takové to hlavní gros, jako je ochrana velkých měst typu Prahy, už máme uděláno, dneska nám ještě zbývá dodělat některá krajská města, ale tam už není finanční náročnost tak vysoká,“ podotkl Jurečka. Z větších staveb se v tomto období chystají investice do přehrady Nové Heřmínovy a vodního díla Šance.

Výdaje na protipovodňová opatření
Zdroj: ČT24

Výkupy pozemků: Cenu by měl určit soud

Mnohé protipovodňové stavby ale blokují problémy s výkupy pozemků. To je i případ Jeseníku nad Odrou, kde povodí Odry připravuje projekt, který by zvýšil průtok řeky Luhy ze 30 kubíků za sekundu na 75. „Pro tu stavbu potřebujeme asi 170 pozemků a v dnešní době máme 85 % pozemků vyřízených, budeme jednat i nadále,“ uvedl zástupce povodí Břetislav Tureček. Někteří majitelé pozemků však s návrhy nesouhlasí a prodat je nechtějí.

„Samozřejmě dokážu chápat a vnímat nedotknutelnost majetku se vším všudy, dokážu pochopit, že každý může mít jiný názor. Nicméně trochu pochybuji o tom, jestli vůbec je zájem o nějakou variantu,“ kritizoval starosta Jeseníku Tomáš Machýček. „To, co kvitujume, tak je snaha ministerstva o zjednodušení procesu, který by umožnil všem obcím ochranu před povodněmi,“ dodal starosta.

Podle ministra zemědělství by pomocí byla změna principu výkupu pozemků: „Abychom pozemek vykoupili - nutno říct ve veřejném zájmu - a pokud vlastník pozemků nesouhlasí s nabízenou cenou, tak ať potom rozhodne soud a cenu pozemku určí.“ Takto to prý probíhá v sousedním Německu. „Ale teď se nám výkup pozemků brzdí na několik let a potom máme situace, kdy pět nebo deset let po povodni nejsme schopni vybudovat protipovodňovou ochranu,“ dodal Jurečka.

Podle něj se ale musí změnit i přístup státu k majitelům pozemků: „I já mám osobní zkušenost, že se někdy stát chová způsobem, že pošle občanovi dopis a ten mu v zásadě musí vyhovět. Takto už to dávno nefunguje.“ Povodí Moravy prý před prázdninami rozjelo sérii debat se zástupci obcí, kde jim představuje již zmíněnou třetí etapu protipovodňových opatření. „Aby se i oni mohli vyjádřit, jak to cítí,“ podotkl ministr.

Předvolební debata v Jeseníku nad Odrou
Zdroj: ČT24

Ministerstvo si chce posvítit na zemědělce

Protipovodňová opatření ale souvisejí i s hospodařením se zemědělskou půdou a vůbec celkově s krajinou. „Na začátku 16. století bylo na našem území asi 80 tisíc rybníků, dnes jich máme 20 tisíc. Pozitivní je, že máme největší rozlohu lesů od 17. století, která navíc stále stoupá. Za posledních sedm let máme také nárůst trvalých travních porostů, i to si myslím, že se postupně projevuje na tom, že těch povodní zase v poslední době není až tolik,“ uvedl Marian Jurečka.

Česko prý má ale stále deficit v zacházení s půdou – ministerstvo zemědělství proto chystá kvalitnější protierozní ochranu – s tím souvisejí i postihy za nedodržování zásad správné zemědělské praxe. „Zemědělci už si nebudou moci dovolit jako dnes, že mají na jednom půdním bloku dva tři roky po sobě stejnou plodinu. Že to dávají na pozemky, které už jsou opravdu erozní, to už prostě nebude možné,“ dodal ministr.