Z agresora obětí? Pedofilové ve vězení zakusí často hotové peklo

Praha - Za znásilnění a vraždu devítileté dívky hrozí Romanu K. až doživotní trest. Ke svému činu se přiznal a nyní čeká ve vazbě na soud. Co mu ale ve vězení hrozí? O tom, co ostatní vězni provádějí s pachateli násilí na dětech, kolují hrůzostrašné legendy. Díky interním opatřením se většinu z nich podařilo eliminovat, i přesto pedofilové mají život ve vězení těžší než jiní vězni. Dostali proto označení MON, tedy možná oběť násilí.

Platí prý nemilosrdná přímá úměra. Čím větší zlo na čím menším dítěti, tím větší snaha dalších vězňů takového jedince šikanovat. „Mají potřebu dokázat si, že jsou lepší než někdo, kdo je horší než oni. Pedofil je považován značnou částí populace za toho nejhoršího, takže oni si potom na něm vylévají svoji nenávist a mají pocit, že vlastně konají dobro. Někteří je prostě jenom bijí a někteří je dokonce nutí k tomu, aby jaksi jim sloužili jako sexuální otroci,“ vysvětlil Antonín Brzek, soudní znalec v oboru sexuologie.

Potlačit násilí na pedofilech stoprocentně nejde

Žít ve vězení s cejchem pedofila tak znamená žít v permanentním strachu. Díky bezpečnostním opatřením a interním nařízením ale v posledních letech šikany sexuálních delikventů rapidně ubylo. Potlačit násilí ve vězení přesto stoprocentně nejde. „Pokud to nikdo nevidí, jsou seřezaný jako žito. Nedá se to dost dobře uhlídat. Ten člověk by musel být sám na cele. A ani pracovníci vězeňské služby nemají tyto lidi moc v lásce,“ poznamenal dozorce věznice.

Sexuální devianty, labilní jedince nebo třeba odsouzené s velmi nízkou hmotností se snaží chránit status MON -  možná oběť násilí. Ostatní vězni proto takovým chráněncům přezdívají mončičáci. „Vyhodnocujeme rizika, která oni tedy nesou a podle toho nastavujeme ta bezpečnostní kritéria a jedním z nich je i oddělené umístění na celu nebo místnost, kde nemohou být v takovém riziku eventuálního napadení od jiných spoluvězňů,“ poznamenal Pavel Horák, náměstek pro vzdělávání a odborné zacházení Vězeňské služby ČR.

Pedofilové ve věznicích jsou tak pod psychickým nátlakem a často na ně zbyde ta nejhorší práce. „Někteří podlehli tím, že poskytli sexuální službu někomu, anebo jim sloužili jako sluhové. Tím, že jim prali spodní prádlo, ponožky nebo jim odevzdávali jídlo“ vzpomíná na období ve vězení muž odsouzený za pohlavní zneužívání nezletilých.

Sexuálních deliktů na dětech se dopouští až devět set pachatelů ročně. Mezi ně se nejspíš brzy zapíše i Roman K. Policii už se přiznal. Teď je pod dozorem ve vězeňské nemocnici oblečen do speciálního oděvu, aby se nemohl oběsit. Spekuluje se totiž, že sebevraždu plánoval. Nebyl by prvním a možná ani posledním. V roce 2011 se oběsil i Otakar Tomek, nechvalně známý vrah devítileté Aničky. Možná z obavy, co ho ve výkonu trestu čeká.