Podle statistik není česká justice tak pomalá, jak vypadá

Brno Česká justice patří v rychlosti civilního řízení k evropskému nadprůměru, i když tak obvykle není vnímána. Vyplývá to například z loňské studie pro Evropskou komisi. Nicméně stále více peněz musí stát vyplácet za takzvaná nezákonná rozhodnutí. Jde třeba o případy, kdy někoho nesprávně trestně stíhá nebo pošle do vazby. Pražský Obvodní soud dnes jednal o jedné z rekordních žádostí. Bývalí členové takzvaného Zádamského gangu požadují po státu celkem třiačtyřicet milionů.

Žádostí o peníze za nezákonná rozhodnutí už je tolik, že je resort spravedlnosti během zákonné půlroční lhůty těžko stíhá vyřizovat. Odškodnění od státu požadují například bratři Zádamští spolu s dalšími deseti muži. Právnická bitva, která se vleče už tři roky, neskončila ani dnes. Stát tak zatím 43 milionů platit nemusí.

  • V Česku je deset vazebních věznic, jejichž celková kapacita je přes dva a půl tisíce míst.
  • Aktuální obsazenost je 83 procent, sedí v nich 142 žen a skoro 2 000 mužů. Největší počet z toho tvoří krátké vazby do dvou měsíců.
  • Bývalý ředitel pražské městské policie Vladimír Kotrouš byl ve vazbě před odsouzením za přijetí úplatku tři měsíce. Od února tam sedí také Petr Kramný, který je obviněn z vraždy své dcery a ženy v Egyptě. Lékař Jaroslav Barták, odsouzený za sexuální násilí na svých asistentkách, byl ve vazbě dokonce rok a půl.

Drtivá většina žádostí o odškodnění přitom míří na ministerstvo spravedlnosti. A jejich počet rychle přibývá. Roste také počet trestně stíhaných, kteří se zároveň učí lépe využívat své právní možnosti. „Těch žádostí je enormně a odbor, který to vyřizuje, tak se snaží pracovat velmi efektivně a rychle. Ale ani půlroční lhůta občas nestačí,“ poznamenala mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Soudy nemají lhůtu žádnou. A tak třeba nastupující eurokomisařka Věra Jourová ušlý zisk kvůli nezákonné vazbě vysoudila až po pěti letech.

Odškodnění za nezákonné rozhodnutí
Zdroj: ČT24

České soudy jsou v Evropě jedny z nejrychlejších, lidem se to ale nezdá

I když to z uvedených čísel nevyplývá, česká justice patří v Evropě k nejrychlejším. Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové mají soudy stále ještě rezervy. Soudům by prospěla například nová úprava civilního procesu, podle některých odborníků je namístě také úvaha, zda nezkrátit odůvodnění určitých verdiktů.

Podle Brožové však statistiky nejsou jediné kritérium a samotná délka řízení nesmí být přeceňována. „V historii byl soudce vždy spíše synonymem uvážlivosti než rychlosti,“ zdůraznila Brožová. „Zglajchšaltovaná“ spravedlnost je podle ní rysem autoritativních režimů, nikoliv nezávislé justice, která by měla každý případ posuzovat s ohledem na individuální okolnosti. 

V Evropské unii je Česko spolu s Rakouskem v rychlosti soudních řízení dokonce na druhém místě. Hned za Lotyšskem. Podle místopředsedy NS Romana Fialy ale řada lidí v Česku skutečně nemá pocit, že soudy rozhodují v rozumném čase. Je proto nutné pracovat na demytizaci soudnictví. Zároveň je prý třeba zamýšlet se nad celou evropskou justicí, mnoho problémů je totiž společných. Patří mezi ně třeba zdůvodňování soudních rozhodnutí. „Zdůvodňování ve velké, hypertrofované podobě nesmírně zdržuje spravedlnost. Je třeba se ptát: stojí lidé více o rozhodnutí, nebo o složitý elaborát, který vysvětluje důvody?“ uvedl Fiala.

Zmíněná studie Evropské komise ale obsahuje i jednu nelichotivou zprávu. V hodnocení soudní nezávislosti v rámci států Evropské unie skončila Česká republika až dvaadvacátá.

Video Události: Česká justice patří v Evropě k nejrychlejším
video

Události: Česká justice patří v Evropě k nejrychlejším

Průměrná délka trestního řízení u českých okresních soudů se v posledních deseti letech pravidelně snižuje. Ve stejné době se rovněž zrychlily trestní senáty u krajských soudů i celý civilní úsek justice. Ve srovnání s rokem 2012 však nastal mírný propad. Česko je také v rámci EU spolu s Rakouskem na druhém místě v rychlosti vyřizování občanskoprávních a obchodních případů, vyplývá z materiálu Evropské komise. Roli v tom hraje rozvoj elektronické justice.   

  • V roce 2003 prvostupňový verdikt padl v průměru po 268 dnech, loni to bylo jen 173 dní
  • Náročné trestní kauzy u krajských soudů se v roce 2012 rozhodovaly v průměru za 541 dní, což byl rekord posledních deseti let, loni už to bylo 627 dní.
  • Občanskoprávní věci česká justice řešila v roce 2012 v průměru 369 dní, loni za 398 dní.

Délku civilního řízení nejspíš v budoucnu ovlivní nový občanský zákoník. „Přinese nové situace, s nimiž budou soudci konfrontováni poprvé,“ řekla Brožová. Alespoň některým potížím se NS pokouší předejít metodikou pro výpočet náhrady škody. Dlouhodobě by civilnímu řízení prospěl nový procesní předpis, tedy občanský soudní řád. Spravedlnost by zrychlilo také lepší personální zázemí soudů.