Poplatek za recept byl zbytečný, přiznává jejich otec Julínek

Praha - „Zpětně bych se podíval na poplatek za recept – z toho důvodu, že je lékárna obchod, který může poskytovat slevy i ostatní věci. Tento poplatek ztratil větší smysl díky marketingové politice lékáren. Tam se asi ukázalo, že ten poplatek je zbytečný,“ ohlíží se tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek za akcemi lékáren, které začaly poplatky pacientům kompenzovat věrnostním programem. Poslanci mají schválit, že od ledna příštího roku nebude platit poplatky v lékárnách ani u doktora nikdo. Premiér Bohuslav Sobotka si tak bude moci odškrtnout jednu splněnou položku z programového prohlášení vlády. Z Julínkových poplatků tak zůstává jen 90korunový poplatek za pohotovostní ošetření.

Regulační poplatky ve zdravotnictví zavedla koalice ODS, lidovců a Strany zelených od 1. ledna 2008. Šlo o součást reformních změn, které na ministerstvu zdravotnictví prosazoval tehdejší šéf resortu za ODS Tomáš Julínek. Lidé tak začali od nového roku platit u lékaře a za položku na receptu 30 korun. Za den hospitalizace v nemocnici se od té doby vybíralo 60 korun a za ošetření na pohotovosti 90 korun.

Zároveň byl stanovený tzv. ochranný limit, kdy neměla suma, kterou jeden člověk zaplatí za zdravotní péči, překročit 5 000 korun ročně.

Už v srpnu téhož roku byly poplatky zrušeny v případě novorozenců, ale neplatily nadále ani u dárců orgánů a lidí, kterým byla léčba nařízena soudem.

Rok nato prosadila ČSSD změny

Ještě na jaře roku 2008 Ústavní soud zamítl návrh sociálních demokratů na zrušení zdravotnické části reformy veřejných financí, a to včetně poplatků.

V prosinci 2008 se podařilo levicovým poslancům odhlasovat zrušení poplatků, ale senátoři návrh vrátili zpět do sněmovny. Poslanci se tedy posléze dohodli s ministerstvem zdravotnictví na tom, že poplatky zůstanou, ale od dubna 2009 budou zavedeny určité změny.

Za lékařskou prohlídku nově neplatily děti do 18 let. Hospitalizace v nemocnici, na pohotovosti a receptu v lékárně se změny netýkaly. Vedle toho se dětem a lidem starším 65 let snížil ochranný limit na 2 500 korun. Novinkou, která se dotkla všech bez ohledu na věk, bylo poté ještě zrušení poplatků za recept, pokud šlo o lék s nulovým doplatkem nebo s doplatkem nižším než 30 korun.

Kraje proti vládě, lékárny proti krajům

Středočeský kraj přišel na začátku roku 2009 jako první s praxí hrazení poplatků za pacienty v pěti svých krajských nemocnicích a lékárnách. V únoru se k němu přidaly další kraje vedené sociálními demokraty a tím politici ČSSD splnili slib, s nímž vyhráli v předešlém roce krajské i senátní volby.

Už za pár měsíců, na začátku dubna, soud rozhodl, že krajské lékárny ve Středočeském kraji musejí vybírat poplatky. Rozhodnutí bylo posléze vztaženo i na ostatní kraje. Od dubna také začaly padat první pokuty od pojišťoven. Tu první udělila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra kolínské nemocnici.

Obcházení placení poplatků ze strany krajů se přirozeně nelíbilo ani lékárnám, jejichž zřizovatelem není kraj. Aby nepřišly o pacienty, začaly se bránit vlastními marketingovými akcemi, jak připustil bývalý ministr Julínek. Příklady různého obcházení povinnosti platit u doktora a za recept poplatek, a to jak ze strany politiků, tak ze strany lékáren nacházíme dodnes. 

Prodej léků
Zdroj: ISIFA/Sipa USA
Autor: Kristoffer Tripplaar

Den v nemocnici podražil, pak ho Ústavní soud zrušil

V Poslanecké sněmovně během let zazněla řada návrhů od úplného zrušení poplatků po různé dílčí změny. Mluvilo se o posunutí věkové hranice pro neplacení na 19 let, padl návrh na jejich zrušení pro dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší. Senát naopak navrhoval snížení cen léčiv o pět procent a bezplatné očkování proti pneumokoku.

Změna, která byla nakonec uvedená v praxi, bylo zdražení poplatku za den hospitalizace v nemocnici. Od prosince 2011 si pacienti místo původních 60 korun zaplatili 100 korun. Na podnět ČSSD se celou novelou, jejíž součástí bylo i zdražení poplatků v nemocnici, zabýval Ústavní soud, který v červenci 2013 stokorunu za hospitalizaci zrušil a dal zákonodárcům lhůtu do konce roku, aby zvýšení poplatků odvolali sami. Své rozhodnutí soud postavil na tom, že takto vysoký poplatek činí nemocniční péči pro řadu lidí v podstatě nedostupnou.

Přestože mělo ministerstvo zdravotnictví připravený návrh na snížení na původních 60 korun do konce roku, vládě v demisi Jiřího Rusnoka se ho už nepodařilo prosadit. S lednem letošního roku je tak poplatek za pobyt v nemocnici zrušený.

Sobotkova vláda: Konec třicetikorunových poplatků v koaliční smlouvě

Koalice ČSSD, ANO a lidovců už od svého počátku proklamovala, že chce poplatek jak u doktora, tak v lékárně úplně zrušit. Bylo to také součástí jejího programového prohlášení. Podle loňských čísel by se měl výpadek příjmů ambulancí a lékáren pohybovat kolem 3,27 miliardy korun. Návrh už je v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení a vše nasvědčuje tomu, že by jeho úspěšnému zavedení nemělo nic bránit. Od ledna 2015 by tak platil pouze poplatek za pohotovost ve výši 90 korun. Zrušení třicetikorunových poplatků bude nicméně začátkem další poměrně komplikované diskuze o jejich kompenzaci ambulancím a lékárnám.