Nový občanský zákoník vnesl do bydlení chaos, stěžují si nájemníci

Praha – Nejasné formulace, nesmyslné příkazy nebo příliš časté odkazování na soudy – takové výtky zaznívají směrem k novému občanskému zákoníku a jeho pasážím týkajícím se bydlení. Sdružení nájemníků ČR a ministerstvo pro místní rozvoj mají k předpisu desítky připomínek. Tento týden už je poslali resortu spravedlnosti.

Neplacení nájmu je problém, kterého se děsí snad každý, kdo pronajímá byt. Vystěhování nařízené soudem může trvat i roky a částka, o kterou majitel nakonec přichází, může snadno přesáhnout šesticiferné číslo.

Ani nový občanský zákoník tuto situaci neřeší nejlépe. Problémy přitom mívají nejen pronajímatelé, ale i samotní nájemníci. „Nový občanský zákoník je pro veřejnost nečitelný. Nesrozumitelný. Je v tom strašný problém z hlediska výkladu. To, že nejsem schopna říct: ano, uspějete, protože tam předložíte tyto důkazy a je na to tento paragraf,“ říká advokátka Sdružení nájemníků ČR Lenka Veselá.

Další komplikace mohou čekat bytová družstva nebo společenství vlastníků. „Asi nebudete považovat za nejšťastnější, když dluh jednoho nájemce mají nést ti, kteří s ním bydlí v domě. To je prostě naprosto nepřijatelná záležitost,“ stěžuje si Martin Kroh, předseda správní rady Družstevního a marketingového sdružení ČR.

Souhlas všech členů? To je nereálné, říká náměstek

Zástupci nájemníků a ministerstvo pro místní rozvoj už se s připomínkami obrátili na ministerstvo spravedlnosti. „Připomínek máme celou řadu. Týkají se například oblasti nájmu a nejasností při ukončování nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty. U družstev je to pak například otázka přechodu závazků a dluhů z družstevního podílu na podíl ve společenství vlastníků,“ prohlásil náměstek ministryně pro místní rozvoj Petr Smrček, který má bytovou problematiku na starost.

Jako výrazný problém vnímá úřad také novou povinnost bytových družstev zajistit při schvalování některých změn stanov souhlas 100 % členů. „To je zcela zásadní problém, protože není možné vždy dostat sto procent členů nebo jejich delegátů na jedno místo,“ podotkl Smrček s tím, že se to týká i společenství vlastníků.

Shoduje se na tom s předsedou Sdružení nájemníků ČR Milanem Tarabou. „Je naprosto nereálné získat stoprocentní souhlasy, protože lidé buď nebudou k dispozici, nebo byt pronajímají někomu jinému a není známa jejich aktuální adresa,“ tvrdí Taraba, podle nějž by ke změnám stanov měla stačit kvalifikovaná většina členů družstev či společenství vlastníků.

„Principiálně už 160 let existence bytových družstev se říká, že mají všichni členové rovná práva, ale že rozhoduje většina. Všichni vědí, že mohou na členskou schůzi, kde se rozhoduje, přijít. Je to jejich právo a měli by ho využívat. Pokud tam ale nejdou, tak je to jejich chyba a nemohou tím trpět ostatní lidé,“ dodal Taraba.

Za další zbytečnost považují nájemníci třeba to, že malá bytová družstva mají povinnost zřizovat webové stránky – ačkoliv v domě dohromady bydlí třeba jenom šest lidí.

Nový občanský zákoník platí od letošního ledna. Na ministerstvu spravedlnosti už funguje pracovní skupina, která sbírá podněty k prvním legislativním změnám. Novela nového občanského zákoníku by měla nejspíš začít platit od 1. ledna 2016.