Služební zákon prošel v Senátu beze změn

Praha – Senát schválil novelu služebního zákona beze změn, zůstali v ní zachování i političtí náměstci, kvůli kterým chce normu vetovat prezident Miloš Zeman. Pro zákon zvedlo ruku 47 z přítomných 71 zákonodárců. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Zeman nadále počítá s tím, že zákon vetuje. Případně ho chce napadnout i u Ústavního soudu. Senátoři naopak odmítli projednat usnesení odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, které navrhly kluby Starostů a lidovců.

Video Senátoři: Služební zákon není nejlepší, ale potřebujeme ho
video

Senátoři: Služební zákon není nejlepší, ale potřebujeme ho

Během zhruba dvouhodinové diskuze zaznívaly výtky jak k obsahu novely, tak ke způsobu jejího přijetí. Například Tomáš Jirsa (ODS) označil zákon za katastrofu a poznamenal, že jeho zavedením „zabetonujeme a zakonzervujeme byrokracii“. Šéf senátorů z ODS Jaroslav Kubera žádal, aby horní komora využila ústavní možnost zákonem se nezabývat – zbavila by se tak odpovědnosti za jeho schválení s nedostatky a zároveň dodržela závazky k EU.

Bývalá ústavní soudkyně a senátorka za SZ Eliška Wagnerová zase upozorňovala, že proces schvalování novely, jejíž výsledná podoba vznikala dohadováním sněmovních frakcí, je nestandardní. Obsah novely ale podle ní neústavní není, neboť političtí náměstci i úředníci jsou v západoevropských zemích naprosto běžní. „Je to špatně přijímaný zákon, ale my ho prostě potřebujeme,“ dodala. 

Libor Michálek (za Piráty) uvedl, že „zákon byl šitý horkou jehlou“. Vadilo mu mimo jiné, že náměstek ministra vnitra pro státní službu bude mít značně omezené pravomoci proti původním předpokladům a některé jeho kompetence bude mít také vláda. Poznamenal, že výsledný text zákona obsahuje jen asi třetinu požadavků a připomínek seskupení Rekonstrukce státu.

Štěch: Není to nejlepší dílo, které Senát opouští

Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák za tvůrce novely uvedl, že přinese jasná pravidla pro obsazování služebních míst ve státní správě a že vedoucí pracovníky bude možné odvolat jen ve vymezených důvodech. Podle něj se tak zabrání výměně úředníků na ministerstvech s příchodem nové vlády. Pokud to bude fungovat, na ministerstvo přijdou po volbách jen tři noví lidé - ministr a jeho dva političtí náměstci, podotkl Sklenák. 

Obdobně hovořil i šéf Senátu, sociální demokrat Milan Štěch: „I když služební zákon není to nejlepší dílo, které by mělo Senát opouštět, je to zákon dobrý a naše země ho velmi nutně potřebuje. Konečně jsme překročili prostor, kdy končí období, kdy se s příchodem nové vlády třesou všichni úředníci.“

Generální ředitelství státní služby nebude

Zeman ale chystaným změnám ve služebním zákonu vytýká, že nepovedou k odpolitizování státní správy, ale naopak k její zesílené politizaci. Ustanovení o politických náměstcích podle něho nesouvisí se služebním zákonem. Ústavní stížnost by v souladu se Zemanem ráda podala také skupina senátorů kolem předsedy Strany práv občanů Jana Veleby, potřebných 17 podpisů ale zatím nemají.

Podle Velebova dnešního prohlášení se do zákona promítla „letitá tradice přidělovat politické trafiky svým kamarádům“; rovněž poznamenal, že delegování odpovědnosti za financování úřadů na ministerstvo financí posílí pozici šéfa státní kasy.

V zákoně podle dohod vládních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí není generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí má převzít ministerstvo vnitra, kde bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Ten bude mít mimo jiné pravomoc jmenovat a odvolávat státní tajemníky, podílet se na výběru šéfů státních úřadů a také připravovat jejich služební hodnocení. 

Státní tajemníci budou na každém ministerstvu. Budou odpovědni za personálie a další otázky spojené s prací ministerských úředníků. Státní tajemník bude vybírán politicky. Ve čtyřčlenné výběrové komisi bude mít hned tři zástupce ministr. 

Služební zákon počítá s omezením statisícových odměn k platu pro vysoké úředníky. Nově se bonusy zastropují na maximálně 25 procent ročního platu a maximální výši osobního příplatku v daném tarifu a třídě.


Senátoři odmítli projednat usnesení o ruské agresi

Návrh usnesení odsuzující ruskou agresi na Ukrajině předložily senátorské kluby Starostů a KDU-ČSL. Jeho text mimo jiné apeloval na Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo, k jehož dodržování se zavázalo. Senátoři zmíněných klubů se rovněž pokusili na jednání Senátu prosadit apel na vládu, aby hájila české bezpečnostní zájmy po boku ostatních demokratických států a přijala sankce vůči Rusku v celém rozsahu, jak je navrhla Evropská komise. Levicoví poslanci, kteří mají v Senátu většinu, se ale rozhodli usnesení neprojednat.

Senát podpořil návrh, aby církve zveřejňovali své hospodaření

Církve, kterým stát vyplatil náhrady za nevydaný majetek při restitucích, budou zřejmě muset zveřejňovat zprávy o svém hospodaření. Senát po úvodním projednávání podpořil zákon, který jim to ukládá, a poslal ho do příslušných výborů. Církve se záměrem normy ostře nesouhlasí. „Jsou tam použity termíny, které nejsou v českém právním řádu, obecně prospešných aktivitách, to není v řádu, je tam povinnost, která se týká subjektu, který nic nevykonává, jsou tam nesmysly,“ řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Senát podpořil uzákonění místní příslušnosti exekutorů

Uzákonění místní příslušnosti exekutorů, kteří mají zatím celostátní působnost, dnes Senát v prvním kole projednávání podpořil. Změnu navrhli senátoři ČSSD a před dalším schvalováním ji projedná senátní ústavně-právní výbor. Nově by exekutoři směli působit jen v domovských obvodech, a nikoli jako dosud v celém Česku. Zavedení místní příslušnosti už dříve podpořila také Exekutorská komora.