Umučený kněz Toufar by se konečně měl dočkat důstojného hrobu

Praha – Tělo Josefa Toufara – komunistickou policií umučeného katolického kněze a aktéra takzvaného číhošťského zázraku – se dočká důstojného pohřbu. O ten Toufarova rodina žádala opakovaně, až tentokrát zřejmě uspěje. Pražský magistrát chce Toufarovy ostatky exhumovat do konce roku. Katolická církev zároveň usiluje o jeho blahořečení.

Od roku 1968 žádala Toufarova rodina o důstojný pohřeb, což se jí pravděpodobně splní ještě do konce roku. Na hromadný hrob ukázal zápis hrobníka teprve před několika lety. Tragický konec kněze Josefa Toufara chtěl totiž v padesátých letech režim utajit.

Česká biskupská konference také v loňském roce schválila zahájení procesu blahořečení pátera Josefa Toufara. Blahořečení je prvním krokem k tomu, aby mohl být farář prohlášen za svatého. Složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý Toufarův život, inicioval královéhradecký biskup Jan Vokál. „Nechal se raději ubít k smrti, než by křivě svědčil proti církvi a svým spolubratrům,“ řekl biskup, do jehož diecéze Číhošť patří. Proces blahoslavení a následného svatořečení je složitý a může trvat i několik let. Bude se mimo jiné zkoumat, zda Toufarův život byl dostatečně příkladný.

Číhošťský zázrak – dodnes neobjasněný úkaz, kvůli kterému zemřel farář Josef Toufar

V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se tehdy při mši v místním katolickém kostele o třetí adventní neděli během kázání faráře Josefa Toufara údajně několikrát pohnul kříž umístěný na hlavním oltáři. Jako hlavní iniciátor celého případu byl označen právě farář Toufar. StB proto Toufara zatkla a mučením jej donutila k přiznání. Při výsleších ve valdické věznici utrpěl vážná zranění, s nimiž byl převezen do pražské nemocnice, kde 25. února 1950 zemřel. Podle historiků je farář nejspíš pohřben v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích.

Kostel v ČihoštiJosef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Původním povoláním byl truhlář, na kněze byl vysvěcen až ve věku 38 let. Jako farář působil v letech 1940-1948 v dnes již neexistující obci - Zahrádce v Posázaví (kde byl velmi populární), pak nastoupil do Číhošti. Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné spisovatel Josef Škvorecký ve svém románu Mirákl z roku 1972.


V neděli 11. prosince 1949 se v Číhošti poblíž Ledče nad Sázavou v místním kostele při kázání faráře Josefa Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Událost se dosud nepodařilo vysvětlit, toho však dokázala využít komunistická vláda k mohutné anticírkevní propagandě a připravila půdu pro zinscenované procesy. Krátce po zatčení číhošťského faráře byla zatčena i řada příslušníků vysoké církevní hierarchie a mnozí z nich pak strávili dlouhá léta v komunistických žalářích. Tehdejší režim totiž událost v Číhošti vysvětloval jako podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí římskokatolické církve. „Uprostřed vás stojí ten, kterého vy neznáte,“ deklamoval farář kázání na téma z Janova evangelia a v kázání pokračoval: „Zde ve svatostánku je náš Spasitel.“ Devatenáct věřících později dosvědčilo, že se poté oltářní kříž několikrát pohnul ze strany na stranu a nakonec zůstal stát, ale pootočen ke kazatelně a předkloněn.

Šéfem vyšetřovací skupiny StB, zaměřené na tzv. číhošťský zázrak, byl Ladislav Mácha. Ten byl v roce 1999 s konečnou platností poslán do vězení na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil. Během výslechů například nařídil, aby byl farář Toufar umístěn do sklepní cely valdické věznice, kde musel strávit několik dnů v zimě bez jídla a pití. Poté ho zbil obuškem, čímž chtěl faráře donutit k přiznání, že „číhošťský zázrak“ sám zinscenoval pomocí vlastnoručně sestrojeného technického zařízení. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Dva dny nato farář zemřel. Ještě den před smrtí ho ale příslušníci tajné policie odvezli přímo do Číhoště, kde ho donutili sehrát scénku pro propagandistický film.

Událost s údajně pohyblivým křížem se dodnes nepodařilo přesvědčivě vysvětlit

Případem se po roce 1989 obsáhle zabýval mimo jiné Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ani ten ale nepřišel s jednoznačným vysvětlením. StB navíc původní kříž zabavila a podle pátera Miloslava Fialy se neví, zda ještě vůbec existuje. „Můžeme se jen dohadovat, zda akci dopředu nepřipravila státní moc, tedy zda nešlo o provokaci StB na objednávku KSČ. Víme však, komu celý případ Číhošť prospěl. Číhošť byla využita KSČ k zintenzivnění útoků proti katolické církvi, proti věřícím i proti Vatikánu,“ konstatovali autoři publikace ÚDV vydané v roce 2001. Tehdejší moc využila událost i ke své propagaci – jednalo se o knihu Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak.