Vnitro má prověřit možnosti přemístění volyňských Čechů

Praha – Stížnosti volyňských Čechů dnes vysvětloval na Pražském hradě ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) – s prezidentem se dohodli, že ministerstvo vnitra nejdříve prověří, nakolik se seznamy žadatelů o repatriaci opírají o realitu. Ukrajinští krajané přinesli prezidentovi Miloši Zemanovi žádost 250 lidí o návrat do Česka. Už na jaře předali jiný seznam Zaorálkovu ministerstvu. Ten dnes odmítl jakékoli problémy na straně jeho úřadu, stížnosti prý neslyšel ani během své nedávné cesty na Ukrajinu.

„Spíše jsem panu prezidentovi řekl, co se odehrálo v posledních měsících, třeba že jsem podepsal 1. dubna rozhodnutí, podle kterého se usnadňuje získání delšího víza, třeba i pětiletého, pro ty, kdo prokáží český původ. Dal jsem mu i řadu informací, jak vstřícně postupuje ministerstvo vůči volyňským Čechům,“ komentoval setkání s prezidentem pro ČT ministr Zaorálek. Pokud by mělo v souvislosti s repatriací dojít na nějakou rozsáhlejší akci, Zaorálek se se Zemanem dohodl, že některé prezidentovy údaje by mělo prozkoumat ministerstvo vnitra a zvážit možnosti, prohlásil ministr.

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček v Událostech, komentářích uvedl, že po dnešní schůzce na Hradě došlo k částečné shodě. „Hrad disponuje seznamem 223 uchazečů, kteří mají zájem o repatriaci. Zhruba 102 z nich je z oblasti Žytomyru, 132 z oblasti východní Ukrajiny. Nevíme, nakolik je seznam hodnověrný, bude třeba ověřit, kdo žadatelé jsou, zda skutečně existují, jaké jsou jejich české kořeny. Shodli jsme se s panem ministrem zahraničí, že toto není práce ministerstva zahraničí…, ale ministerstva vnitra,“ uvedl Kmoníček. Dodal, že až ministerstvo vnitra uchazeče prověří, spolu se Zaorálkovým resortem připraví společný materiál pro vládu, která by měla posléze rozhodnout, jak s žádostí naloží.

Na Zemana se prý obrátilo 70 rodin

K žádosti se tentokrát připojilo přes 70 rodin: „Jde asi o 40 rodin z volyňské oblasti a asi o 37 z té válečné východní oblasti,“ uvedla Věra Doušová, která dopis předala minulý týden prezidentské kanceláři. Celkem seznam obsahuje asi 250 jmen. Tentokrát se prý krajané obrátili přímo na prezidenta, protože prý české diplomacii nevěří.

Zeman už minulý měsíc podpořil žádost o repatriaci 40 rodin volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, které se na české představitele obrátily v březnu na pozadí konfliktu o Krym. Reakci na novou žádost chce Hrad prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka oznámit v pondělí na tiskové konferenci.  

Lubomír Zaorálek (ČSSD)
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Zprávy o tom, kolik lidí vlastně o repatriaci požádalo, se ale různí. Zatímco prezident v září mluvil o 40 rodinách, předsedkyně České národní rady Ukrajiny Ludmila Muchinová o několik dní později prohlásila, že ví jen o třech, které by se chtěly vrátit zpátky do České republiky. Konfliktem na východě země je podle ní postižen jen krajanský spolek v oblasti Donbasu. Podle Muchinové chtějí krajané spíše peníze než návrat do Česka.

Ministerstvo zahraničí chce sice pomoc rozšiřovat, plánuje ale vyslání druhého učitele češtiny, zavedení on-line výuky češtiny a také rozšíření vzdělávacích pobytů dětí v Česku. Jinak ale ministerstvo o masivní repatriaci volyňských Čechů neuvažuje. Důvodem mohou být i peníze – státní kasu by repatriace stála stovky milionů korun. Ukrajincům s českými kořeny by vláda zajišťovala práci, bydlení i důchody. 

„Situace na Ukrajině je nestabilní a velmi komplikovaná, takže si dovedu představit, že se naši krajané snaží dovolat pomoci své staré vlasti. (…) My jsme tady léčili demonstranty z Majdanu, nabízíme léčení vojákům ukrajinské armády a neměli bychom slyšet volání několika stovek našich krajanů, kteří se cítí být ohroženi? Já si myslím, že tuto výzvu musíme vyslyšet,“ uvedl ve Studiu ČT24 člen zahraničního výboru ve sněmovně Jaroslav Foldyna (ČSSD).

Video Zeman řešil se Zaorálkem volyňské Čechy
video

Zeman řešil se Zaorálkem volyňské Čechy

Podle předsedy tohoto výboru Karla Schwarzenberga (TOP 09) by se ČR měla o krajany postarat, pokud to opravdu chtějí: „Ale opravdu postarat, ne jenom jim povolit přicestovat do staré vlasti, ale také se zamyslet nad tím, kde budou bydlet nebo jakou dostanou práci, to je klíčová otázka. Často lidé, kteří sem přijedou, tak přijíždějí s očekáváním, že jim pomůžeme, když jsou staří krajané. A pak jsou spíše rozčarováni.“    

VOLYŇ je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po 2. světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do České republiky se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. Podrobnosti o osudu volyňských Čechů naleznete zde.