Zákon o referendu dostává obrysy. Nesmyslné zahlcování legislativy, tvrdí ODS

Praha – Kabinet Bohuslava Sobotky připravuje zákon o obecném referendu, lidé by mohli rozhodovat o zásadních otázkách, jako například zavedení eura nebo dostavba Jaderné elektrárny Temelín. Ke schválení ústavního zákona ale bude potřebovat třípětinovou podporu poslanců. K základním parametrům by mělo patřit čtvrt milionu podpisů pod peticí požadující hlasování a 25 procent voličské účasti, aby následně platilo. Ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) v září poslal návrh do připomínkového řízení. Změny by měly být účinné od ledna 2016.

Svaz měst a obcí přišel s připomínkou, že pod požadovanou peticí by mělo být k vyvolání referenda potřebných 400 tisíc podpisů. Jiří Dienstbier v Událostech, komentářích uvedl, že veškeré současné parametry návrhu jsou nyní určeny k diskusi. „Předpokládáme velmi širokou debatu už proto, že potřebujeme tři pětiny v obou komorách parlamentu,“ dodal. Připouští, že předloha se ještě může proměnit.

Ministerstvo zahraničí zas požaduje, aby pro platnost referenda byla stanovena padesátiprocentní, respektive čtyřicetiprocentní účast, aby rozhodnutí bylo závazné. Jiří Dienstbier soudí, že zákon se má vztahovat na společensky zásadní témata, pro ilustraci jmenoval silnou veřejnou debatu o umístění vojenského radaru USA v Brdech před několika lety.

Politici se zbavují povinnosti rozhodovat

Občanští demokraté ale považují návrh zákona za zbytečné zahlcování legislativy nepotřebnými normami. „Nepatří to do našeho systému zastupitelské demokracie a nevidím v tom žádný smysl. Nevím, co by se tím zlepšilo,“ soudí předseda Petr Fiala. Místopředseda Martin Kupka přidal, že může jít o pouhý populismus a zbavování se povinností ze strany politiků. „Nedovedu si představit, že třeba o důchodové reformě by se rozhodovalo v referendu,“ prohlásil.

Navíc má Kupka za to, že 250 tisíc podpisů pod peticí požadující referendum je velmi obtížná záležitost. „Prakticky je jednoduší oslovit skupinu poslanců a požádat je, aby se zabývali návrhem na referendum,“ uvažuje. Pokud by se pak nesešlo potřebné procento hlasujících, 500 milionů korun potřebných k uspořádání přijde vniveč.

Zákon počítá i s tématy, o jakých tímto způsobem rozhodovat nepůjde – třeba o podstatných změnách v demokratickém právním státu jako například zavedení trestu smrti. V referendu lidé nerozhodnou o změně státních hranic, o státním rozpočtu, o ustanovení jednotlivých osob do funkcí či o jejich odvolání. Referendem nebude možné ani schválit návrh zákona.

Návrh dostal k připomínkám mimo jiné i Ústavní, Nejvyšší a Nejvyšší správní soud. Prostor k vyjádření dostanou i zpravodajské služby, a to kvůli identifikování případného rizika spojeného s návrhem. Instituce mohou své výhrady zasílat do 7. října, vláda poté návrh dostane na stůl do konce října. Vedle samotného ústavního zákona musí k referendu vzniknout ještě prováděcí zákon, který je v gesci ministerstva vnitra.