Přes oceán na člunu z rákosí i smrkovém voru

Praha - Před 100 lety se narodil Thor Heyerdahl, který patřil mezi nejznámější experimentální archeology a antropology a proslavil se třeba tím, že přeplul Atlantický oceán na rákosovém člunu. Svými odvážnými cestami po oceánech inspiroval mnoho dalších cestovatelů a mořeplavců, mezi nimi Rudolfa Krautschneidera, který se po mořích plaví celý život a nyní se rozhodl na voru ze smrkového dřeva dojet nejen k americkým břehům, ale také zpět do Evropy. Překonat Atlantik v tomto směru se přitom na takto jednoduchém plavidle zatím nikomu nepodařilo.

Thor Heyerdahl zasvětil svůj život experimentům poukazujícím na možnosti předkolumbovských cestovatelů překonávat světové oceány za pomoci mořských proudů. Mezi jeho nejslavnější počin patří plavba z roku 1947, kdy na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki bez větších obtíží překonal vzdálenost z Jižní Ameriky do Polynésie, na atol Raroia. Šestičlenná posádka po 101 dnech urazila 6 880 kilometrů.

Heyerdahl původně studoval zoologii a zeměpis na univerzitě v Oslu, ale když se svou ženou zkoumali život divoké zvěře na Markézách, začal se více zajímat o to, jak byly tyto ostrovy obydleny. Všiml si, že větry a proud přicházejí od východu, takže lidé tam museli připlout z Jižní Ameriky, a nikoli z jihovýchodní Asie, jak se všichni domnívali. Jeho názor však nikdo nepodpořil, a tak se rozhodl, že ho sám dokáže.

Papyrusový člun Ra II.„Naučí se člověk odstraňovat své moderní odpadky a splašky a ukončí svůj boj proti přírodě? Obnoví příští generace obdiv a úctu svých předků k moři a zemi? Jestliže ne, bude nesmyslné usilovat o mír mezi národy a ještě nesmyslnější vést války,“ řekl jeden z největších světových badatelů a průzkumníků Thor Heyerdahl.


Nechal postavit balzový vor a s 5 dalšími kolegy se vydal po stopách jihoamerických indiánů. Po 100 dnech plavby na otevřeném oceánu mezi bouřemi, velrybami a žraloky přistál na polynéském ostrově tak, jako před patnácti sty lety peruánští indiáni. Studoval kamenné obří sochy na Velikonočních ostrovech. Na rákosovém člunu Ra přeplul Atlantický oceán tak, jako dávno před ním staří Egypťané a na rákosovém člunu Tigris plul po stopách starých Sumerů. Na vlastní kůži zakoušel dobrodružství dávných mořeplavců a objevoval fascinující vývojové souvislosti.

Heyerdahl se plavil na člunu z rákosu, český mořeplavec vyrazí na smrkovém voru

Thor Heyerdahl svými jedinečnými cestami po oceánech upoutal pozornost celého světa a inspiroval mnoho dalších cestovatelů a dobrodruhů, mezi nimi i mořeplavce Rudolfa Krautschneidera. „Jsem hrozně šťastný, že jsem tomu člověku mohl podat na Tenerife ruku,“ řekl Krautschneider, který Heyerdahla obdivuje nejen pro jeho objevy, ale také pro jeho schopnost žít ve spojení s přírodou. „Ten člověk inspiroval tisíce a miliony mladých lidí k netradičnímu způsobu života, to bych viděl jako jeho zásluhu,“ řekl mořeplavec.

Rudolf Krautschneider se na konci roku chystá na cestu přes Atlantik na velkém voru ze stoletých smrků. Své plavidlo si staví skoro výhradně sám, je totiž dřevorubec. „Já už čtyřicet pět let kácím smrky a ze smrků si postavím vor, na kterém bych chtěl plout Atlantikem. Je totiž mnoho důkazů, že lze plout z Evropy a Afriky do Ameriky, ale zpátky se to ještě nikomu na netradičním plavidle nepodařilo,“ řekl Krautschneider. Vypluje z jižního Portugalska, zamíří k Americe a díky Golfskému proudu by se pak rád vrátil v opačném směru přes oceán do Evropy.

„Tvářím se, že je to vor, ale ve skutečnosti vyrábím plachetnici,“ dodal mořeplavec, který se na lodi se dvěma stěžni a řídicím systémem podobným lodím jihoamerických indiánů plánuje plavit sám. „Hlavně se těším, že budu půl roku v oceánu a budu součástí přírody,“ řekl mořeplavec.

Rudolf Krautschneider se plavil snad po všech mořích světa, postavil několik lodí, navštívil všechny kontinenty a na plachetnici Polárka obeplul Antarktidu. Když zrovna není na moři nebo nestaví nějakou loď, věnuje se psaní knih a jejich vydávání. Od roku 1994 začal vozit na „suché“ plavby lidi, kteří chtěli odvyknout závislosti na drogách. Zapojil se také do budování dětských domovů rodinného typu. Děti o prázdninách bere na plavby a jejich šťastný úsměv považuje za svůj největší životní úspěch.