Čech v centru epidemie: Strach mám, riziko je velké a skryté

Praha – Ebola se pomalu šíří Afrikou a její hrozba je velmi intenzivní. Existují ale Češi, kteří se vydali nemocným pomáhat. S jedním z nich se České televizi podařilo spojit pomocí skypu. Spolupracovník Lékařů bez hranic Petr Macek je v Libérii již druhý týden a to, co svět sleduje jen na televizní obrazovce, on zažívá v každodenní realitě.

Petr Macek je jeden z nejzkušenějších spolupracovníků Lékařů bez hranic. Má za sebou více než 15 misí - je členem krizového týmu, který jezdí na místa největších katastrof. Pomáhal třeba na Filipínách po tajfunu Haiyan. Tvrdí ale, že aktuální mise je jiná než ty předešlé. „Na co je člověk běžně zvyklý, potřást si rukou, když někam přijdete. Nebo poklepat na rameno. Tak to samozřejmě úplně odpadá,“ podotkl.

  • Petr Macek: „Strach člověk má. Protože to riziko je dost velké a především je skryté.“

Podmínky, v nichž lékaři musí pracovat, jsou často velmi složité. „Jak jsou tady vysoké teploty a ty obleky jsou neprodyšné, tak dochází k tomu, že člověk je po 40, 50 minutách hodně unavený. Nemůže dál pokračovat,“ poznamenal. Lékaři bez hranic mají v současné době v Libérii dva Čechy. Strávit by tam měli maximálně 6 týdnů. „Má to předejít extrémní únavě, protože extrémní únava je často zdrojem chyby,“ dodal ředitel Lékařů bez hranic ČR Pavel Gruber.

Česká vláda schválila materiální pomoc pro Afriku už minulý týden. Do postižených oblastí by mohla zamířit během několika týdnů. Epidemie krvácivé horečky zabila už přes 3 400 lidí - nákazu nově řeší i Evropa. Česko zatím bezpečnostní opatření nezvyšuje.

Alena Šteflová z české pobočky Světové zdravotnické organizace uvedla v rozhovoru pro Studio ČT24, že Česká republika zůstává regionem s velmi nízkým rizikem a že dosavadní opatření stačí.

Výskyt viru ebola v nejvíce zasažené oblasti
Zdroj: WHO

Ebola ve zkratce 

- Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 %. U současné epidemie eboly činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 %.
  
  - Neexistuje lék ani vakcína, přestože se některé testují. Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu.
   
- Nynější epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo potvrzeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie, Nigérie a Senegalu. Nezávisle na epidemii v západní Africe se ebola (jiná varianta viru) šíří nyní i v Kongu.
   
- Do Evropy a USA dorazilo již několik nakažených, většinou šlo o zdravotníky, kteří nemocné v Africe ošetřovali. Několik z nich se v USA a Francii uzdravilo, naopak v madridské nemocnici na ebolu zemřeli dva španělští kněží nakažení v Africe. V pondělí byla potvrzena nákaza u španělské sestry, která předtím v Madridu ošetřovala nemocného kněze.

 - Dosud si ebola vyžádala na 3 430 obětí, nakažených je zatím asi 7 470. Nejvíce obětí, přes 2 000, hlásí Libérie, konkrétně její metropole Monrovia. Podle odhadu amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) by v lednu mohlo být v západní Africe až 1,4 milionu lidí nakažených ebolou. 

- Nemoc způsobuje virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot.  

- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy mohou připomínat například chřipku. Pacienta sužuje slabost, má teplotu, která záhy rychle stoupá. Častými příznaky jsou zvracení, průjem, vnitřní či i vnější krvácení, pak začínají selhávat orgány, nejprve játra a ledviny.  

- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Nákaza se přenáší krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení.  

- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány též případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy.  

- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) před tou současnou si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí.