Soud: Pokud není viník, odpovídají útočníci za škodu společně

Brno - V případě, že se nepodaří zjistit, který z ozbrojených útočníků vedl smrtící úder, zodpovídají za škodu všichni společně. Právním názorem, který před časem vyslovil Nejvyšší soud (NS), se musí řídit celá justice. Občanskoprávní a obchodní kolegium NS schválilo stanovisko jako závazné. Cílem je sjednocení judikatury v obdobných kauzách, tedy zejména při rozhodování o náhradě škody pozůstalým v civilním řízení. Stanovisko soudu si můžete přečíst zde.

„Každý z ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili jednu z napadených osob, a to i tehdy, jestliže v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder,“ stojí v závazné právní větě, která vyjde ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodnutí soudu vychází z květnového rozsudku v konkrétní kauze. Dva útočníci nejprve hrozili noži třem dalším mužům. Konflikt se na chvíli utišil, brzy se ale znovu rozhořel. Útočníci nakonec trojici napadli u tramvajových zastávek, dva muže zranili, třetího usmrtili - probodli mu srdce.

V trestním řízení se nepodařilo prokázat, kdo vedl smrtící úder. Občanskoprávní odpovědnost žalovaných to ale podle NS nevylučuje, pokud útočníci společně vedli násilnou akci a svou přítomností oba přispěli ke konečnému následku.

Rozhodutí soudu se ovšem nevztahuje pouze na případy, které končí smrtí. Stejný postup bude totiž nově uplatňován, i pokud dojde k materiální újmě. „Je to podobné jako situace, když vám pět agresivních útočníků bude rozbíjet například chatu. Vy asi taky nebudete schopen přesně dokázat, který z nich rozbil jaké okno. Ale jestliže to bylo jejich společné jednání, tak vám to bude povinen nahradit kterýkoliv z nich v plném rozsahu,“ vysvětluje soudce Nejvyššího soudu Petr Vojtek. 

„Rozlišení míry účasti každého ze žalovaných má význam pouze z hlediska vymezení poměru, v jakém se žalovaní účastnili na vzniku škody, tedy pro jejich vzájemné vypořádání. V řízení o nároku poškozeného na náhradu škody proti solidárně odpovědným škůdcům se však poměr, v jakém každý z nich odpovídá za škodu, neřeší,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

O náhradu škody se ovšem mohou škůdci dohodnout i mezi sebou. „Když už škodu nahradí jeden ze škůdců v celém rozsahu, může potom požadovat určitý podíl po svém spoluškůdci a tím si to vyřídit mezi sebou. Ale to už poškozeného nemusí zajímat,“ dodává soudce Vojtek.