Kňažko v říjnu '89 zaskočil komunisty, vrátil zasloužilého umělce

Praha – V říjnu 1989 slovenský herec Milan Kňažko poté, co podepsal petici Několik vět, se v dopise vládě vzdal titulu zasloužilý umělec. Byl prvním z řad umělců, kdo se k něčemu takovému odhodlal, a politickou garnituru tím naprosto zaskočil. Kdyby nepřišel listopad 1989, nepochybně by se mohl rozloučit s hereckou dráhou a mohl očekávat další perzekuce.

„Když jsem později po vytvoření federální vlády hovořil s funkcionáři, řekl mi jeden bývalý vysoký funkcionář, že se s něčím takovým do té chvíle ještě nesetkali. Chartu že měli zmapovanou, protože na to měli nasazené své estébáky, ale toto jim ještě nikdo neudělal, takže z toho byli dost nervózní, co teda s tím,“ zavzpomínal ve Studiu 6 Milan Kňažko.

Byl si tehdy podle svých slov vědom, že přijde o členství v Národním divadle, že se může rozloučit s herectvím i jakoukoli jinou prací. S politickou i společenskou změnou o měsíc později se ale vše změnilo a do té doby režim už nestihl nějak zareagovat.

Postavili se za mě Lasica se Satinským

Slovenský herec se už na podzim 1989 musel potýkat s částečným zákazem činnosti kvůli podpisu Několika vět a petice za osvobození politických vězňů. „Měl jsem zákaz účinkovat v rozhlase, ale tehdy Milan Lasica a Július Satinský spolu s několika dalšími kolegy odmítli chodit do rozhlasu za předpokladu, že můj zákaz bude pokračovat. Takže mi to znovu povolili,“ řekl slovenský herec.

  • Petici nazvanou Několik vět vypracovalo hnutí Charta 77 na jaře roku 1989 a koncem června téhož roku ji uveřejnila. Přestože ani nevybízela ke změně vlády, vedly proti petici státní orgány kampaň. Na podzim roku 1989 už pod ní bylo podepsáno kolem 40 tisíc lidí. Jména signatářů petice byla pravidelně vysílána zahraničními rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.

(Zdroj: Wikipedie)


Po vrácení titulu zasloužilý umělec vnímal u řady lidí podporu. Jmenoval třeba režiséra Karla Kachyňu, s nímž v té době natáčel film Poslední motýl. „Když jsem přišel na nejbližší natáčecí den, Kachyňa mě objal a řekl: 'Synu, co jste mi to udělal?' Řekl jsem mu: 'Jsem rád, že svůj poslední film můžu točit právě s vámi,'“ popsal jednu ze situací Milan Kňažko. Stejně tak ale upozornil, že také řada lidí se k němu v tu chvíli neznala.

  • Zasloužilý umělec byl čestný titul, kterým byli státem oceňováni zvlášť vynikající a zasloužilí umělci; vyšší ocenění byl potom čestný titul národní umělec. Tento model ocenění umělců se prosadil v Sovětském svazu a následně se rozšířil do celého tzv. východního bloku. Titul měl čestný charakter a na rozdíl od vyššího ocenění národní umělec držitele hmotně nezajišťoval.

V listopadu 1989 pak byl Milan Kňažko spoluorganizátorem a moderátorem listopadových mítinků v Bratislavě. Vstoupil do politického dění jako představitel hnutí Verejnosť proti násiliu. Po zvolení Václava Havla prezidentem ČSFR se nakrátko stal jeho poradcem. Poté byl poslancem, ministrem zahraničních věcí a spolu s Vladimírem Mečiarem se podílel na vzniku HZDS. V roce 1993 se s Mečiarem rozešel a v roce 1998 se na čtyři roky stal ministrem kultury. V období 2003 až 2007 řídil televizi Joj. Nadále se věnuje herectví, letos kandidoval na slovenského prezidenta.