Státní zástupce trvá na trestu 15 až 20 let pro vraha Housky

Ústí nad Labem – V pátek by měl ústecký soud vynést rozsudek nad Michalem Krnáčem, který je obžalován z vraždy podnikatele a člena ČSSD Romana Housky. Státní zástupce žádá trest v dolní polovině trestní sazby. Základní je patnáct až dvacet let, případně výjimečný trest. Krnáčova obhajoba je postavena na neúmyslném zabití, za nějž je trest tři až osm let.

Soudní řízení s údajným vrahem Romana Housky se blíží ke konci. Na zítra je naplánován rozsudek soudu. Žalobce Vladimír Jan požaduje trest za vraždu s loupežným motivem. Podle něj se obžalovaný na čin připravoval. Měl si zjišťovat informace o něm i o partnerce Janě Vaňhové, náměstkyni hejtmana za ČSSD.

Proto rodinní příslušníci stále trvají na verzi objednané vraždy s politickým motivem. Případ je podle nich nedořešený, skuteční pachatelé nebyli odhaleni. „Došlo k dlouhodobě připravenému zločinu speciálně vycvičeného vojáka, který s neustanovenou skupinou zastřelil civilistu, jenž neměl šanci se ani bránit,“ uvedl zmocněnec rodiny Michael Kis. Vyšetřovatelé tuto variantu nepotvrdili. Michal Krnáč se nicméně k zabití Housky přiznal a hrozí mu až dvacet let vězení, soud by mohl rozhodnout i pro výjimečný trest. Návrh státního zástupce by ale mohl znamenat spíš 15 až 17 let.

„Chtěl bych se hluboce omluvit všem lidem, kterým jsem svým činem zasáhl do života a způsobil jim bolest. Hluboce toho lituji,“ prohlásil Michal Krnáč u soudu.


Podle obhajoby bylo zabití neúmyslné

Krnáčův advokát Tomáš Oujezký se snažil dokázat, že nešlo o vraždu, ale neúmyslné zabití. Oproti návrhu obžaloby by pak Krnáčovi hrozil nižší trest, maximálně osm let ve vězení. Zdůvodňuje to neexistencí přímého důkazu pro verzi žalující strany. „Obžalovaný se podle obžaloby šel zmocnit něčeho, nevíme ale čeho ani jestli se toho zmocnil, protože poškozená (Vaňhová) tvrdí, že jí nic nechybí,“ uvedl Oujezký.

Na místě činu policisté zajistili paralyzér. Na něm byly nalezeny stopy DNA, část jich patří Krnáčovi. Jeho DNA pak byla i na ponču, kterým bylo tělo překryto. „Není pochyb o tom, že na místě činu byl a že se na činu podílel,“ řekl žalobce Vladimír Jan. Na místě činu ale nebyly zajištěny žádné odpovídající stopy otisky prstů, nejistá je i identita vražedné zbraně. Krnáč během přiznání odevzdal zbraň Glock, balistická expertiza ji ale stoprocentně nepotvrdila jako vražednou.

Roman Houska zemřel vloni 18. listopadu před svým domem v Chomutově. Při střetu měl Michal Krnáč, bývalý voják, použít elektrický paralyzér k omráčení oběti a pak Housku čtyřkrát střelit. Následně měl prohledat dům. Proto žalobce požaduje, aby trest zahrnul i porušování domovní svobody.

Pohledem Michala Krnáče

V přípravném řízení Michal Krnáč vypověděl, že náhodou vstoupil na pozemek Romana Housky. Uvedl, že podnikatel k němu vyběhl, a tak se bránil paralyzérem, aby ho odradil od útoku. Posléze třikrát vystřelil, ale Housku prý nezasáhl. Měl na něj křičet, aby si lehnul na zem. Houska si měl ale sáhnout do zadní kapsy, a tak Krnáč opakovaně vystřelil. Houska podle něj upadl až po čtvrté ráně. „V tu chvíli jsem si všiml, že má v ruce mobil. Podlomila se mi kolena a sednul jsem si na zem,“ dodal Krnáč.