Rychetský nechá plénum Ústavního soudu rozhodnout o své podjatosti

Praha – Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nechá rozhodnout plénum soudu, zda není podjatý při rozhodování o ústavní stížnosti prezidenta ke služebnímu zákonu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Rychetský byl totiž v roce 2000 členem Zemanovy vlády a podílel se na schvalování původní verze normy. Ústavní soud však podle něj jen těžko stihne Zemanovu stížnost posoudit do konce letošního roku.

Podle Rychetského je na místě, aby si zpětně ověřil svůj podíl na tvorbě původní podoby služebního zákona a případně plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, na tyto skutečnosti upozornil. „Bylo by rozhodně fér, aby plénum bylo informováno a aby rozhodlo,“ uvedl v OVM. Současný předseda Ústavního soudu byl totiž v letech 1998–2002 předsedou Legislativní rady vlády a současně vicepremiérem vlády Miloše Zemana, která připravovala původní verzi důležité normy. Jeho kolegového ho tak mohou případně z projednávání vyloučit.

Zemanova stížnost však podle Rychetského není stížnost ústavní, neboť v tomto konkrétním případě nebylo rozhodnutím orgánu veřejné moci dotčeno prezidentovo osobní ústavní právo. „Tady nemůže jít o ústavní stížnost – nikdo nezasáhl do individuálních práv pana prezidenta chráněných ústavou. Tady jde o jeho ústavní právo, aby zákon přijatý parlamentem napadl u Ústavního soudu a požádal o přezkoumání z hlediska jeho souladu či nesouladu s ústavním pořádkem,“ upřesnil.

Rozhodnutí padne až v době platnosti zákona

Ústavní soud však podle svého předsedy stejně jen těžko stihne posoudit služební zákon do konce letošního roku. Norma včetně pasáže o politických náměstcích, s níž Zeman nesouhlasí, má přitom začít platit už od ledna příštího roku. Český Ústavní soud nemá třeba na rozdíl od toho slovenského pravomoc odložit účinnost zákona, o kterém se právě rozhoduje, na celou dobu jeho projednávání. Nález soudu tak bude znám až po uvedení tohoto zákona do praxe.

  • Pavel Rychetský v OVM: "Navíc my musíme Poslanecké sněmovně a Senátu poslat ten návrh pana prezidenta a dát jim lhůtu na vyjádření, která je zpravidla dva měsíce. Dá se zkrátit i na měsíc, ale tím se už nepochybně blížíme k přelomu roku. Takže že by meritorní rozhodnutí pléna Ústavního soudu mohlo padnout ještě v tomto roce, považuji za krajně nepravděpodobné."

Novelu služebního zákona 24. října potvrdila Poslanecká sněmovna, čímž přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Ten v předloze kritizuje zejména takzvané politické náměstky a už dříve avizoval, že se kvůli normě obrátí na Ústavní soud. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.

Zeman své veto zdůvodnil také zásadními ústavněprávními pochybnostmi počínaje nestandardní procedurou projednávání po mezery v zákoně a neurčitá a nejasná ustanovení. Prezident během návštěvy Číny novinářům řekl, že podání k Ústavnímu soudu je připraveno a samozřejmě může být podáno teprve potom, co norma vyjde ve sbírce zákonů.