Lupénka jako civilizační nemoc: Jizvy působí na těle i na duši

Praha - Až čtvrt milionu Čechů trpí psoriázou neboli lupénkou. Toto onemocnění se viditelně projevuje na kůži, napadá ale také klouby a nehty. Navíc zvyšuje riziko třeba cukrovky či srdečních chorob. Velký dopad má nemoc hlavně na psychiku lidí. Jedním z hlavních cílů dnešního Mezinárodního dne lupénky je zejména lidem vysvětlit, že se touto chorobou nelze od nemocného nakazit. V Česku také začala fungovat on-line poradna pro pacienty.

Lupénka se může u člověka objevit v době jeho dospívání, ale stejně tak i v průběhu celé dospělosti. Odborníci mapují dvě hlavní období vzniku: mezi 10. a 25. rokem nebo později mezi 35. a 60. rokem života. Podle přednostky kožní kliniky pražské Bulovky Jany Hercogové se pacienti často diví, že u nich nemoc propukne až v pokročilém věku, přestože celý život kožní problémy nezaznamenali.

Choroba je podle posledních výzkumů s největší pravděpodobností genetickým onemocněním, spouštěčů ale může být celá řada. Lupénka se podle Hercogové stala takřka civilizační nemocí, podíl viny na tom nese zejména životní tempo, stres nebo přidružené choroby jako třeba obezita či cukrovka. „Bývá často u pacientů, kteří užívají některé typy léků, kouří nebo pijí alkohol,“ upřesňuje profesorka. U dětské formy lupénky bývá původcem hlavně infekční onemocnění. „Častým začátkem bývá streptokoková angína, která pokračuje výsevem toho onemocnění,“ dodává.

Lupénka se projevuje zejména červenými šupinatými místy na kůži, eventuelně ve kštici, na nehtech či na sliznicích. V minulosti se lékaři domnívali, že se jedná jen o poruchu kůže, která se charakterizuje vznikem nadměrné tvorby šupin. „Dnes víme, že ten podklad je víceméně imunitní. Proces rohovění kůže je asi sedmkrát urychlen čili kůže jakoby nestihne proces v pokožce správně zvládnout a vidíme u pacienta šupiny,“ říká Hercogová.

Ilustrační fotowww.bezlupenky.cz je internetová poradna zabývající se tímto kožním onemocněním. Čtyři erudované lékařky, dvě z Prahy a dvě z Brna, zodpovídají dotazy lidí týkající se lupénky. „Pokud bude dotazů přibývat, tak jako máme zkušenost na Slovensku, kde poradna vyvolala zájem asi 50 tisíc tazatelů za rok, tak přepokládám, že ty počty budeme rozšiřovat,“ říká přednostka kožní kliniky FN Bulovka Jana Hercogová.


Lékařka: K nemocnému se chovejte normálně

Mnohdy bývá na celé nemoci vůbec nejtěžší se s ní naučit žít. Pacienti často trpí psychickými důsledky, které jsou podle Hercogové pro pacienta někdy ještě důležitější. Lidé v okolí nemocného by k němu prý měli chovat „úplně normálně“. Klinika proto pacientům nabízí také pomoc skrze různé psychologické poradny a konzultace. „Nejhorší jsou předsudky, které jsou svázané s touto chorobou,“ říká.

  • Jana Hercogová ve Studiu 6: „Představme si mladého člověka, který má projevy na viditelném místě a hledá zaměstnání nebo partnerský vztah. Tam je to něco velmi obtížného… Pacienti nám často říkají, že se jich jejich okolí štítí, že se bojí jít například na plovárnu, svléknout se někde na koupališti a ukázat svou kůži, protože si řada lidí myslí, že to je infekční nemoc a že se tedy mohou nakazit, což není pravda.“

Nutné je najít optimální léčbu

Léčba lupénky se odvíjí od rozsahu onemocnění, ale i toho, jak chorobu vnímá sám pacient. Jinak se léčí děti, jinak dospělí, jinak lidé s jinou přítomnou nemocí. „Léčba začíná od místních preparátů čili používání různých mastí, roztoků, gelů apod. s účinnými látkami, které normalizují způsob obnovy kůže a potlačují zánět. Pokud to nestačí, přistupujeme obvykle k světloléčbě a potom jsou buď klasické celkové léky, nebo biologická léčba,“ upřesňuje lékařka.

Právě biologickou léčbu v Česku podstupuje asi 1 150 lidí. Jedná se o cílenější metodu, která představuje řešení pro nejtěžší formy nemoci. Její efekt se projeví už do několika týdnů. „Někdy vidíme efekt již po první injekci, třeba do týdne. U pacientů je to opravdu velký pokrok, protože většinou jsou to ti, které mají ty nejtěžší formy a trápí se s onemocněním velmi dlouhou dobu,“ tvrdí Hercogová.