Slapy „brzdí“ Vltavu už šedesát let

Praha – Unikátní vodní dílo se špičkovou elektrárnou, které ve své době nemělo v republice obdoby, bylo vybudováno na řece Vltavě, v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů. Slapy byly první velkou stavbou vltavské kaskády po druhé světové válce, stavba trvala pět let. Přehrada spolykala 350 000 metrů krychlových betonu, 40 000 vagonů kamene, 6 300 vagonů písku a 5 800 vagonů cementu. Její slavnostní otevření se konalo 7. listopadu 1954. Přehrada teď slouží především pro výrobu elektrické energie a jako protipovodňové opatření. Je to však také vyhledávaná rekreační lokalita.

Elektrárna se speciální turbínou

První rozhodnutí o stavbě Slapské přehrady pochází již z roku 1933. Tehdy měla být jednou z tzv. štěchovických přehrad, ale stavba byla odložena. V roce 1949 byl vypracován nový projekt a ještě v témže roce začaly práce na odtokovém tunelu, příjezdových komunikacích a na sídlišti pro stavaře. Koncem roku 1951 pak zahájili stavbu hráze v Třebenicích.

V dubnu 1954 začali Slapskou přehradu napouštět, v říjnu pak technici spustili první ze tří projektovaných turbín vodní elektrárny. Na výrobu elektřiny tu byla vůbec poprvé na světě použita Kaplanova turbína pro mimořádně velký spád více než padesáti metrů vodního sloupce. I stavební řešení díla je zajímavé - velká voda na Slapské přehradě teče přepadem po střeše elektrárny.

„Toto vodní dílo jednoznačně nastavilo další vývoj využití Vltavy ne jako vodní cesty, ale zejména pro akumulaci velkého množství vody, které bylo dále využíváno pro zabezpečení minimálních průtoků v Praze - od té doby není v Praze suché koryto, jako bylo dřív, jsou možné vodárenské odběry a významnou roli hrála určitě energetika,“ vysvětluje Jiří Pechar, ředitel technické sekce Povodí Vltavy. 

Přehrada zabránila dvěma povodním

Slapská přehradní nádrž je dlouhá 44 kilometrů, zaujímá plochu 1162,6 hektaru a pojme 270 milionů metrů krychlových vody. Koruna hráze je dlouhá 260 metrů, ční 67,5 metru nad základy a má čtyři přelivná pole. V patě přehradního tělesa je umístěna elektrárna s výkonem 144 megawattů. Současná vodní hladina je přitom o 35 metrů výše, než bylo původní koryto Vltavy.

Hlavním důvodem výstavby Slapské přehrady byla sice výroba elektrické energie, při projektování se ale tak trochu počítalo i s tím, že přispěje k protipovodňové ochraně území kolem dolního toku Vltavy. To se potvrdilo při povodních v červenci 1954, kdy ještě nedostavěná přehrada tlumila povodňovou vlnu. „A možná ne úplně správně byla od té doby představa, že vltavská kaskáda, respektive vodní dílo Slapy může pomoci od jakékoliv povodně… Vlastní Slapy jsou součástí vltavské kaskády a celá ta kaskáda, zejména vodní dílo Orlík, může ochránit před dvacetiletou vodou, ne větší,“ dodává Pechar.

Podobně tlumily Slapy i tisíciletou povodeň v srpnu 2002. Jezero je ale v neposlední řadě i vyhledávaným místem pro sport a rekreaci.

Lodní dopravu zjednoduší obří zdvihadlo

Lodní doprava na Slapské přehradě je dosud poněkud problematická, protože vzhledem k její velikosti nelze použít zdymadlo, lodě se přes hráz nedostanou. Tuto komplikaci má nyní vyřešit obří lodní výtah, který překoná výšku 55 metrů. Jeho podobu představilo Ředitelství vodních cest ČR. Na projektu lodního výtahu pro Slapy se pracuje prakticky šedesát let, tedy od výstavby přehrady.

Zatím se lodě na jezení hladinu převážejí traktorem. Nové řešení (které už má územní rozhodnutí) vychází z toho, že lodě budou ve vaně - 45 metrů dlouhá a 6 metrů široká nádoba pojme sloupec vody vysoký tři metry. Lodě tedy zůstanou ve vodě, jako by tomu bylo ve zdymadle. Stavbu obřího výtahu mají dokončit až v roce 2020.

Není bez zajímavosti, že na Slapské přehradě byla v roce 2012 otevřena první lodní čerpací stanice na Vltavě mezi Prahou a Českými Budějovicemi, financovaná ze soukromých prostředků. Vodní čerpací stanice nabízí podle majitele Jiřího Kvasničky kromě pohonných hmot také odsávání splašků a kontaminované vody zpod motorů.

„Mně osobně se vodní dílo Slapy líbí jako velice subtilní, štíhlá, krásná, i když jenom betonová hráz,“ říká Jiří Pechar, ředitel technické sekce Povodí Vltavy.