Senioři žijí o šest let déle než před 25 lety a chtějí stárnout aktivně

Praha -  Společnost se dožívá stále vyššího věku. Pětašedesátiletých nebo starších je podle nejnovějších dat statistiků v tuzemsku o šest set tisíc víc než před pětadvaceti lety – 1,83 milionu. Věk mužů se za tu dobu prodloužil asi o sedm let - momentálně mají šanci dožít se víc než pětasedmdesáti. U žen stoupl o šest roků - mají naději být tu do jednaosmdesáti.

Stárnutí populace má své klady i zápory. Na jednu stranu zatěžuje rozpočet, na druhou ale firmy vydělávají na nabídkách šitých seniorům přímo na míru. Ti jsou dnes nesrovnatelně aktivnější než dřív. Řada z nich se chce například ve světě domluvit stejně jako za mlada. Chodí proto na jazykové kurzy, o které je stále větší zájem. „Něco člověk dělat musí, nemůže jenom stárnout do zblbnutí,“ říká Jana Březinová, která chodí na angličtinu.

Senioři tak tvoří 17 procent obyvatel a zaměřuje se na ně i stále více firem. Cestovní kancelář například nabízí jednolůžkový pokoj bez příplatku nebo skupinové pobyty, kde se mohou senioři seznámit. Největší zájem je o lázeňské pobyty nebo zájezdy s vnoučaty či s vlastním domácím zvířetem.

Senior, který je sám, má obvykle složitou finanční situaci

Ekonom z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Jiří Šatava ale upozorňuje, že pokud senior z jakýchkoliv důvodů zůstává sám, tak je jeho finanční situace velmi složitá. „Typicky jde o ovdovělé ženy,“ dodal. Jana Březinová žije s manželem a potvrzuje, že právě dva důchody výrazně ovlivňují její životní úroveň: „Kamarádky, které jsou samy, tak my třeba jedeme na výlet a dojdeme si s mužem na oběd, ony si vyndají svačinu, protože na to nemají.“

Video Česká populace stárne
video

Česká populace stárne

Situace seniorů se ale od ledna zlepší, i když jen mírně. V průměru dostanou přidáno 200 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) se důchody budou automaticky valorizovat o plnou inflaci. Janě Březinové se ale zřejmě její sen nesplní. Nejraději by si totiž zimní měsíce v důchodu užívala na Kanárských ostrovech.

Kolik dává stát na důchody?

Zatímco v roce 1989 bylo na důchody potřeba asi 45 miliard korun, loni stát vyplatil zhruba osmkrát víc. Průměrná penze sice za tu dobu vzrostla téměř o 9 tisíc, reálně si za ni ale lidé pořídí jen o desetinu víc zboží nebo služeb.

Obecně se ale senioři v současnosti těší vyššímu věku, záleží ovšem na tom, kde žijí. Například pětašedesátiletý muž v Novém Městě nad Metují má podle statistik naději, že oslaví i sedmdesát sedm. V Praze je to skoro o rok míň a v Tachově necelých 74 let.


Častým problémem starších lidí je i bydlení a to, kdo se o ně postará. Poptávka po domovech pro seniory vysoce převyšuje nabídku. Loni jich fungovalo bezmála 500 a nabízely 38 tisíc lůžek. Odmítnout musely skoro 61 tisíc žadatelů. Ne všichni senioři ale potřebují neustálou péči. Proto přibývá služeb, které jim umožňují být v prostředí, na které jsou zvyklí. Například vyznat se v sociálním systému jim i jejich rodinám pomáhá projekt Domov je doma. Zatím funguje v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Jiné služby zase zprostředkovávají pečovatele, kteří za lidmi pravidelně chodí domů. Součástí pomoci bývá i nakupování nebo úklid.

Už za tři roky, pokud ji politici schválí, pomůže v péči o seniory také krátkodobá pečovatelská dovolená, která funguje v sousedním Rakousku. „Chtěli bychom ulehčit pečujícím osobám, aby mohly z práce přejít do pečovatelské dovolené, obdobně, jako je to v rámci mateřské a rodičovské dovolené,“ dodal ředitel ministerského odboru sociálních služeb David Popíšil.

Internista, geriatr a gerontolog Zdeněk Kalvach o stereotypech vůči seniorům:

„Kolem 50 let se lidé setkávají s tím, že jsou na trhu práce neuplatnitelní… Dále se ke skepsi přidává stereotypizace, tedy mainstreamová představa zatížená většinou negativními pohledy - jde o lidi nezdatné, závislé. A je to také otázka médií, pokud už se o nich referuje, je to s jakýmsi údivem ´podívejme, i senioři mohou na počítač´, přitom lidí ve vyšším věku pracujících s počítačem je velmi mnoho. Ale už to překvapení vyjadřuje despekt, předpoklad, že to nezvládnou.“