Demokracie funguje podle půlky Čechů dobře, 17 % je pro návrat komunismu

Praha – Půl na půl, tak by se dala shrnout spokojenost Čechů s fungováním demokracie. Zatímco 48 procent lidí je spokojených, 47 procent dotázaných zhodnotilo současné politické fungování země kriticky. Spokojenost s fungováním demokracie v Česku klesá s rostoucím věkem a zvyšuje se naopak s vyšším dokončeným vzděláním. Návrat komunistického způsobu vlády by uvítalo 17 procent Čechů, jde přitom především o starší věkovou skupinu a voliče levicových stran. Jako vůdčí osobnost sametové revoluce si lidé nejčastěji vybavují na prvním místě Václava Havla, za ním pak Václava Klause.

Jmény listopadu 1989 jsou i Jiří Dienstbier, Alexander Dubček a Marta Kubišová. Na Slovensku vedou mezi osobnostmi sametové revoluce jména jako Milan Kňažko nebo Ján Budaj.

Spíše spokojenější s fungováním demokracie jsou lidé, kteří považují svou životní úroveň za dobrou, studenti, podnikatelé a živnostníci. To vychází ze studie, kterou společně provedly Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitut pre verejné otázky Bratislava. Lépe stav současného politického zřízení hodnotí obyvatelé Prahy, optimističtější jsou také ti, kteří se na škále politické orientace sami řadí k pravici či pravému středu a respondenti, kteří uvedli, že by ve volbách odevzdali svůj hlas ODS, TOP 09 či ANO, stejně jako občané, kteří důvěřují vládě.

  • „Demokracii ohrožuje mnoho věcí, ale nejvíc krize hodnot, mluvím o krizi důvěry a odpovědnosti. Žijeme v zemi, kde málokdo věří málokomu a téměř nikdo za nic nenese osobní odpovědnost,“ myslí si spolutvůrce novodobé fáze stranického systému a publicista Petr Havlík.
  • „Po 25 letech je tu generace lidí, která demokracii nesrovnává se starou diktaturou, ale která hodnotí to, co vidí kolem sebe. Jsme úspěšní v individuální svobodě, v možnosti ovlivnit veřejné dění ale demokracie chátrá. Tím, že jsme zanedbali ideu a věnovali se zájmům, tak jsme něco ztratili,“ myslí si politolog Jacques Rupnik.
  • „Mladá generace žije výsměchem politice. Ta se jí ale pomstí,“ myslí si filosof Václav Bělohradský.

Nespokojenost se naopak častěji pojí se špatnou životní úrovní domácnosti, je častější u lidí nezaměstnaných, důchodců a lidí, kteří nedůvěřují vládě. Nespokojenost s tím, jak dnes v Česku funguje demokracie, v České republice vyslovili častěji lidé řadící se sami na levou stranu politického spektra a potenciální voliči Úsvitu přímé demokracie, KSČM, případně rozhodnutí nevoliči. Pokud jde o regionální rozložení, nespokojenost se společenským systémem je nejvyšší u obyvatel Libereckého kraje.

Návrat komunismu by si přál každý šestý Čech

Návrat komunistického způsobu vlády by uvítalo 17 procent Čechů, více než tři čtvrtiny (77 procent) ale s návratem ke komunistickému způsobu vlády nesouhlasí, z toho více než polovina dokonce vyslovila rozhodný nesouhlas.

Návrat komunismu by pozitivně hodnotili především lidé se špatnou životní úrovní a ti, kteří se sami řadí na levou stranu politického spektra a jsou nespokojení se současným fungováním demokracie v Česku. Méně příznivců návratu komunismu je s rostoucím stupněm vzdělání. Více těch, jež by návrat komunistického způsobu vlády uvítali, je mezi občany staršími 60 let, zejména důchodci. Obnovení komunistického režimu považuje za velmi pravděpodobné nebo alespoň možné přibližně desetina dotázaných.

Na revoluci vydělali podnikatelé, ale i věřící a mladí lidé

V čem se Česko i Slovensko téměř shodují, je pohled na vítěze a poražené po změně politického systému. Zisk v obou zemích připisují podnikatelům, odpůrcům režimu, odborníkům, věřícím a mladým lidem. Naopak ztráty vidí u zemědělců, komunistických funkcionářů, dělníků a starších lidí. Podle odborníků panuje v průzkumu poměrně závažný názor, že mezi poražené patří pracovití, slušní a poctiví lidé.