O platech ústavních činitelů rozhodnou poslanci zřejmě v prosinci

Praha - Sněmovna se sešla, aby dokončila úvodní kolo jednání o novele o platech ústavních činitelů. Poslanci ji poslali do druhého čtení. Zároveň souhlasili s tím, aby výbory měly na debatu o předloze pouze 17 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Po deseti minutách byla mimořádná schůze skončena. Zákonodárci by mohli o platové novele rozhodovat na řádné prosincové schůzi.

„Navrhuji zkrátit lhůtu pro projednání ve výborech o 43 dnů,“ uvedla na začátku mimořádné schůze ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Její návrh odsouhlasilo 134 poslanců z přítomných 139 a předseda sněmovny Jan Hamáček mohl schůzi ukončit.

Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek jednání přerušil, k tématu se vrátí 20. listopadu, kdy bude řešit i pozměňovací návrhy. „Pokud se nebudou dělat obstrukce a všichni poslanci pochopí potřebu přijmout tento zákon, aby se odblokovala hrozba nárůstu o 26 %, může to v pohodě projít,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO).

Někteří poslanci se na novelu dívají kriticky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připouští, že ve všech klubech se najdou lidé, kteří ji projednat nechtějí. Sám trvá na nepřijatelnosti skokového růstu platů asi o 26 %. Ve středu přišel s návrhem, podle kterého by ústavním činitelům vzrostly mzdy o 3,5 % stejně jako státním zaměstnancům. Základna, z níž se platy odvíjejí, by se pak neměla podle novely čtyři roky měnit.

Z rozpočtu půjde 4,6 milionu nebo pětadvacetkrát více

Například šéf rozpočtového výboru Václav Votava a také jeho místopředseda Ladislav Šincl (oba ČSSD) soudí, že by se mělo docílit stavu, kdy zákonodárci nebudou o svých platech rozhodovat sami. Šincl se na dnešním zasedání rozpočtového výboru vyslovil pro znovuzavedení automatického výpočtu, jak fungoval před zmrazením. Adolf Beznoska (ODS) podotkl, že zákonodárci „autopilota“ vypnuli a nyní si nevědí rady. Votava mluvil i o možnosti zvláštního orgánu, který by platy stanovoval. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) potom uvedl, že by si zákonodárci měli nadále přidávat podobně, jako se dnes vyvíjejí platy soudců a státních zástupců. „To znamená pevně navázáno na průměrné platy s nějakým koeficientem,“ nastínil. S tím by souhlasil i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Pokud poklesnou platy ve veřejné sféře průměrné, tak poklesnou platy ústavních činitelů a naopak,“ poznamenal.

Prezident Miloš Zeman pro ČT:

„Jsem v zásadě pro to, aby se platy zmrazily, protože se domnívám, že jsou dostatečně vysoké. Podpis prezidenta může proběhnout velice rychle.“


Vládní předloha o úpravě platů ústavních činitelů počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. V následujících čtyřech letech by činila 52 248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze mzdové základny 65 103,50 koruny. Jde o 2,75násobek průměrného měsíčního platu v nepodnikatelské sféře za rok 2013. Takové zvýšení by státní rozpočet vyšlo příští rok na 118,6 milionu korun navíc místo 4,6 milionu korun.

Video Novela o platech jde do výborů
video

Novela o platech jde do výborů

Z koeficientu 2,75 se nyní vypočítávají například platy soudců, od nichž jsou odvozeny mzdy státních zástupců. Jsou o deset procentních bodů nižší. Ústavní soud ale pro soudce tento způsob výpočtu v létě zrušil s účinností od ledna.