Nemocnice oponuje kritikům hrazení buněčné léčby: Je bezpečná a účinná

Ostrava - Vedení ostravské fakultní nemocnice, které se zabývá léčbou kmenovými buňkami, oponuje kritikům hrazení této metody veřejnými zdravotními pojišťovnami. Tvrdí, že je dostatečně vyzkoušená, bezpečná a účinná. Pojišťovny ji nehradí a brzy se to zřejmě nezmění. Ministr zdravotnictví za ČSSD a bývalý ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček chtěl placení léčby prosadit, po kritice některých politiků v čele se šéfem ANO Andrejem Babišem a upozornění na možný střet zájmu návrh stáhl.

Buněčná léčba, o kterou je spor, se týká především diabetiků s ischemickou chorobou nohou. Provádějí ji dvě zařízení - Centrum diabetologie IKEM a Ostravská fakultní nemocnice. Obě spolupracují s odbornými společnostmi, které o hrazení léčby požádaly ministerstvo. Ostravští lékaři poprvé transplantovali diabetikovi tkáně z vlastní buňky v roce 2008, na klinickou studii metody dostali grant. Od té doby nemocnice provedla transplantaci kmenové buňky u dalších 90 pacientů s účinností kolem 70 procent.

Úspěšnost léčby buňkami kolem 70 procent

Diabetika Josefa Kořenovského, který léčbu kmenovými buňkami v Ostravě podstoupil jako první, zachránila před amputací nohy. Hrozila mu kvůli ucpaným cévám. „Je to fantastické, vypadá to, že noha je zachráněna,“ řekl Kořenský, který má obě nohy, chodí a nemá žádné komplikace. Dalším transplantovaným pacientem byl například fotbalista Milan Svatonský, kterému kvůli nemoci hrozilo uřezání prstů. „Dneska můžu hrát fotbal, jsem moc rád, že jsem mohl léčbu podstoupit,“ řekl i Svatonský.

Náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava pro vědu a výzkum Václav Procházka tvrdí, že podobné studie ve stejné době úspěšně probíhaly v Americe, Itálii či Indii. „Převažujícím výsledkem těchto studií byla záchrana končetiny,“ řekl Procházka, který se věnuje léčbě kmenovými buňkami řadu let. Potvrdil, že úspěšnost buněčné léčby, kterou v Ostravě podstoupilo asi 90 pacientů, je kolem 70 procent. Amputaci se nevyhnulo asi 20 procent transplantovaných diabetiků. U léčení klasickou metodou je to však 44 procent. Podobné výsledky má i pražský IKEM. „Naše studie ukázala, že léčba je bezpečná a účinná. V současné době už byly zveřejněny výsledky dalších asi 50 studií s podobnými závěry,“ zdůraznil Procházka.

Vyzula: Není fér vzbuzovat předčasné nadšení

Ministerstvo zdravotnictví prosazovalo zařazení buněčné metody na seznam hrazených výkonů na základě žádosti dvou odborných společností - České angiologické společnosti a České diabetologické společnosti. „Nejdříve o to požádaly každá zvlášť a poté také společně. Domníváme se, že návrh je dostatečně opodstatněný po vědecké i publikační stránce,“ prohlásil Němečkův náměstek Tom Phillip z KDU-ČSL.

Podle jiných názorů není testování skončeno a léčbu proto není možné z veřejného pojištění hradit. „Studie, které k této metodě proběhly, jsou pouze v první a druhé fázi. Potřebujeme, aby se výzkum dostal do vyšší - třetí fáze, kdy se srovnávají výsledky proti stávající standardní léčbě,“ řekl předseda zdravotního výboru sněmovny Rostislav Vyzula z hnutí ANO. Dodal, že není fér vzbuzovat v pacientech předčasné nadšení, že by mohlo dojít ke zlepšení. „Zdá se mi neúnosné, abychom se pouštěli do hrazení výkonů za metodu, která se třeba v budoucnu ukáže jako prospěšná, ale ne pro všechny pacienty,“ uvedl.

Procházka: Všechny studie potvrdily přínos léčby

Václav Procházka s ním nesouhlasí. „Bylo publikováno sedm velkých randomizovaných studií, což jsou studie druhé a třetí fáze. Byly publikovány metaanalýzy, které zhodnocují výsledky. Všechny ukázaly jasný benefit této léčby. A není pravdou, že pro tuto metodu není dostatečná evidence,“ oponuje Procházka.

Navrhovatelé hrazení výkonu, který je podle lékařů vhodný pro asi 500 pacientů ročně, stanovili jeho cenu na 103 tisíce korun. Podle Procházky jsou náklady na amputaci a další výkony s tím spojené daleko vyšší. Dodal, že ostravská fakultní nemocnice vyčerpala grantové prostředky, takže léčba kmenovými buňkami může pokračovat jen v omezené míře. „Čerpáme z vlastních zdrojů. Musíme si pacienty pečlivě vybírat, nemůžeme si dovolit více než jednoho až dva za měsíc,“ řekl Procházka.

Střet zájmů nebo politický útok?

Vedle neukončeného výzkumu kritizují někteří politici v čele s ministrem financí Andrejem Babišem fakt, že buněčná léčba se v Ostravě zaváděla v době, kdy byl ředitelem nemocnice současný ministr Svatopluk Němeček. Babišem vlastněná Mladá fronta DNES poukázala na možný střet zájmů a naznačila, že by nemuselo jít až tak o blaho pacientů, ale o to dostat do nemocnice velký balík peněz. Vychází z toho, že v areálu nemocnice funguje soukromé tkáňové centrum, které tam otevřela společnost PrimeCell Therapeutics. A v představenstvu její dceřiné firmy 4MEDi v minulosti zasedal právě Němeček. Ten střet zájmů odmítá a hovoří o politickém útoku majitele novin.

Svatopluk Němeček a Andrej Babiš
Zdroj: ČTK