Demokracie potřebuje strany zdola, nikoliv privátní, řekl Sobotka

Praha – Vývoj společnosti a politiky od začátku 90. let vzal lidem naději z listopadu 1989, prohlásil dnes premiér Bohuslav Sobotka na slavnostním shromáždění před studenty i aktéry sametové revoluce. Sobotka tak pokračoval v kriticky laděném projevu z předchozího dne – i většina jeho dnešních slov měla spíše negativní nádech. Sobotka připomněl kuponovou privatizaci, korupční aféry, nestejné podmínky pro podnikatele, ale i proměnu politických stran z idealistických na „marketingové a mocenské výtahy“.

Ačkoliv premiér zdůraznil, že nechce v rámci slavnostního projevu hodnotit vládu, jeho kritická slova mimo jiné zřetelně mířila k jednomu z koaličních partnerů. Varoval totiž před „privátními stranami, populisty a oligarchy,“ kteří těží z nezájmu lidí o volby. „Hrozí nám vyprázdnění demokracie, které jsme se tehdy na náměstích dovolávali. Mohou z toho snadněji těžit populisté a oligarchové, a to v prostředí, kde dnes se organizují privátní politické strany. Najímají politické kandidáty bez jakéhokoliv demokratického principu,“ zmínil Sobotka, podle něhož prý demokracie potřebuje naopak strany formované zdola.

Bohuslav Sobotka„Strany prošly obrovskou proměnou. V roce 1990 do nich stupovali idealističtí lidé. Kolem poloviny 90. let ale začaly fungovat jako výtah k moci… Kolem roku navíc 2006 ve stranách začali významný vliv získávat tzv. političtí kmotři. Pak přišly korupční aféry, které je ještě více zdiskreditovaly. Měli jsme tady častá střídání ministrů. Stát se stal postupně slabým. Důsledkem je stále menší účast ve volbách“


Uplynulých 25 let Sobotka hodnotil také z pohledu médií. Podle něho zažila nebývalou svobodu hlavně z počátku 90. let, kdy se zbavila režimního dohledu a cenzury. Ani v zahraničních rukou prý svoboda obsahu nijak netrpěla – až do posledních let. Zahraniční vlastníci většinou neměli zájem zasahovat do obsahu. Nynější koncentrace v rukou českých podnikatelů a podnikatelských skupin by se podle premiéra mělo promítnout do mediální legislativy i zákonů o střetu zájmu.

Konkrétnější byl někdejší předseda české vlády i Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) poukazem na roli vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. „Jemu se zatím osvědčuje být pouze šéfem, ne předsedou strany. Šéf není kontrolován zezdola, je v pokušení hrát roli vůdce,“ uvedl Pithart.

Sobotka poté prozradil, že jednání s ANO je jednodušší v tom, že stanoviskem tohoto hnutí je to, co se podaří dohodnout s jeho předsedou. Premiér také k uplynulým 25 letům uvedl, že trh nevyřešil vše s poukazem na nezaměstnanost a sociální otázky. Mluvil také o slepých uličkách v podobě bankovního socialismu a divoké privatizace, kterou naopak obhajoval v těchto dnech při jiných debatách někdejší premiér a prezident Václav Klaus.

Lída Rakušanová a Petr Pithart
Zdroj: ČTK

Bývalý představitel Občanského fóra Petr Kučera uvedl, že Klaus „byl nejlepší technolog moci, který se tady objevil“. Zatímco Václav Havel pro Kučeru zůstává nositelem toho, co po listopadovém převratu podařilo, v souvislosti s Klausem mluvil o čecháčkovství. Současný prezident a bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman to podle Kučery „posunul trošku ještě do suterénu“ vulgarizací politiky.

Někdejší redaktorka exilového Rádia Svobodná Evropa Lída Rakušanová na dotaz k Zemanovým vulgárním výrokům uvedla, že i Německo mělo podobného prezidenta, který se stal pro své vyjadřování směšnou figurkou. „V Německu volí prezidenta parlament, takže se to tam už nikdy nestalo,“ dodala.

  • Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.