Zemanův výrok, že revoluci v roce 1989 vyvolala nepravdivá zpráva o smrti studenta Martina Šmída, nikoliv zákrok Sboru národní bezpečnosti na Národní třídě, označil za velmi nešťastný výrok. „Miloš Zeman měl možná na mysli, že tomu předcházela celá řada demonstrací a studenti byli jen jednou z několika vrstev spíše té poslední hodiny, které potom tvořily revoluci,“ komentoval Blažek prezidentova slova. Podle Zemana zásah nebyl „nestandardním masakrem“; byla to prý jedna z mnoha tehdejších demonstrací - více čtěte zde.
Na Zemanova slova i dnes reagovali politici. Andrej Babiš stojí za tím, že zásah na Národní třídě určitě byl masakr. „Myslím si, že policie ztratila nad sebou kontrolu a ten zásah byl neadekvátní. To byl podle mě ten hlavní impuls, protože disidenti ani nebyli v Praze. Smyslem života jsou děti, a pokud vám někdo mlátí děti, tak jdete proti a je jedno, co se vám stane.“ Podobně nesouhlasně reagoval i ministr školství Martin Chládek, podle něhož šlo o „opravdu krvavé potlačení této poklidné demonstrace a samozřejmě to byl jeden z těch klíčových momentů.“ Bývalý prezident Václav Klaus se do polemiky nechtěl pouštět, jen podotkl, že věci je třeba uvést do patřičného kontextu. Podle něj šlo o brutální akci policie, ale k tomu, zda šlo o krvavou řež, se vyjadřovat nechtěl.
Blažek: Červené barety brutálně zmlátily lidi
Historik Petr Blažek:
„Mobilizaci lidí vyvolala skutečnost, že se jednalo o manifestaci k událostem roku 1939, k pohřbu studenta Jana Opletala, takže ta paralela, že komunistický režim funguje stejně jako ta nacistická okupační moc, potom samozřejmě vyvolala pobouření.“
Fáma o úmrtí na protestní akci není podle Blažka nijak výjimečná. Historik připomněl události v únoru 1948, kdy policie tvrdě potlačila studentský průvod proti nástupu komunistů pod Pražským hradem. I tehdy se prý objevila fáma, že byl zabit student - více čtěte zde.
Zprávu o smrti studenta Martina Šmída pustil do světa přes Východoevropskou informační agenturu Petr Uhl omylem, uvěřil totiž Drahomíře Dražské, která si ji vymyslela. Petr Uhl právě kvůli tomu byl zadržen a celý přelomový listopadový týden prožil v policejní cele. Uhl zprávu sice záhy dementoval, ale i tak stačila obletět celý svět a nejspíš i ovlivnila další vývoj po zásahu na Národní třídě. Dražská totiž postupně přicházela s celou řadou nových verzí a stala se nedůvěryhodnou osobou. Oba studenti matematicko-fyzikální fakulty v Praze, kteří nesli jméno Martin Šmíd, navíc byli naživu - více o fámě o mrtvém studentu čtěte zde.
Česko si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.