Sobotka odmítá 14% růst poslaneckých platů. Trvá na 3,5 procentech

Praha – Sněmovní rozpočtový výbor doporučil, aby základní plat poslance či senátora vzrostl o 14 procent, tedy zhruba o 8 100 korun. S tím ale nesouhlasí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který trvá na původním záměru zvýšit platy o 3,5 procenta. Místo skokového zvýšení o více než čtvrtinu má plat ústavních činitelů podle rozpočtového výboru růst zhruba o polovinu této hodnoty v roce 2015. Změnu ale musí ještě odsouhlasit sněmovna, senát a prezident. 

Video Události, komentáře: Poslanec nemá pouze plat, ale i náhrady
video

Události, komentáře: Poslanec nemá pouze plat, ale i náhrady

Zatímco se vláda pokoušela vyjednat mnohem nižší růst v řádu jednotek procent, nakonec si zákonodárci v roce 2015 pravděpodobně přilepší o 8 100 korun, dopoledne se ještě mluvilo o částce 7 500 korun. Dostanou se na dvouapůlnásobek průměrné mzdy. Lehce nižší variantu měly předjednat poslanecké kluby, rozpočtový výbor návrh upravil na výsledný základní plat ve výši 64 tisíc korun, s kterým většina zástupců klubů souhlasí. Náklady měly podle návrhu poslaneckých klubů přijít na zhruba až šedesát milionů korun.

„Já pokládám za odpovídající zvýšení 3,5 procenta, protože to je nárůst platů, který je ve veřejném sektoru od 1. ledna příštího roku,“ uvedl Bohuslav Sobotka, který je právě v USA. Až se premiér vrátí do Česka, bude o tom chtít mluvit s poslanci ČSSD.


  • „Mně se to samozřejmě nelíbí. Já ale jsem v jiné pozici, nemám žádný poslanecký příjem a svůj ministerský plat posílám na program samoživitelek, takže jsem se v této věci neangažoval. Na druhou stranu je potřeba říct, že poslanci samozřejmě musí mít nějaký plat, aby nepodléhali korupci,“ řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • „Vždycky balancujeme mezi tím, aby to nebylo z pohledu veřejnosti nemravně mnoho, ale i mezi tím, že ústavní činitelé jsou předmětem vlivu nejrůznějších lobbistů. Je v zájmu nás všech, aby měli dostatečně vysoké platy, aby tlakům nepodléhali,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní růst o 14,4 procenta „nelze označit za absurdně vysoký“ a je zhruba poloviční proti situaci, která by od ledna bez novely nastala.

V dalších letech do roku 2018 postupně platy ústavních činitelů porostou až k 2,75 násobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Jde o míru, na niž měly platy původně vyskočit bez přijetí novely už v lednu. Platy se tak budou řídit mzdovým automatem. „Myslíme, že není dobré neustále se zabývat vlastními platy. Je to trapné a traumatizující. Měli bychom to vyřešit jednou provždy, aby v tom byl nějaký systém,“ řekl Václav Votava.

Vývoj platu ústavních činitelů podle nového návrhu

2015 - 2,5násobek průměrné mzdy (v roce 2013)

2016 - 2,6násobek průměrné mzdy (v roce 2014)

2017 - 2,7násobek průměrné mzdy (v roce 2015)

2018 - 2,75násobek průměrné mzdy (v roce 2016)

*Jde o průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře.


ČT: Zákonodárci si mohou reálně přilepšit o dost víc

Růst se sice týká základu platu, i tak ale bude celá výše platu ovlivněna zavedenými koeficienty, jejichž výše je dána funkcí v Poslanecké sněmovně, a které budou násobit i navýšenou část základního platu. Předsedovi sněmovny tak nestoupne mzda jenom zhruba o osm tisíc, ale o více než dvacet tisíc.

„Předpokládám, že na prosincové schůzi hned v prvním týdnu v úterý by mohlo být druhé čtení a ve středu by mohlo být třetí. Pak bude záležet na tom, jak rychle to projedná Senát a jak se k tomu postaví prezident,“ uvedl Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS.


„Pokud koalice před hlasováním rozpočtového výboru potvrdí, že je to její pevná dohoda, tak my se k ní připojíme. Nějaké řešení se totiž najít musí,“ uvedl dopoledne Miroslav Kalousek (TOP 09), který za Nečasovy vlády před čtyřmi roky prosadil snížení platů a zmrazení jejich valorizace.

Poslanecká sněmovna v pátek dokončila úvodní kolo jednání o novele o platech a zkrátila lhůtu pro projednávání ve výborech. Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že pak se o výši platů už nebudou muset bavit a že pokud by průměrná mzda třeba i klesla, snížily by se i platy zákonodárců. V současnosti je základní plat např. poslanců a senátorů 55 900 Kč, bez schválení novely by jejich plat vzrostl na 70 400 Kč. Vláda chtěla původně růst jenom o 600 Kč.

„Je třeba se poslanců zastat. Kdyby nic neudělali a nechali platy dál zmrazené, propast by se tím jenom zvětšovala. Pořád budou brát méně než soudci,“ citovaly HN Miloslava Kalu, prezidenta NKÚ.