ÚS: Náhrada nákladů na péči musí být vyšší než 4000 Kč

Brno – Muž, který při operaci nosní přepážky utrpěl trvalé poškození mozku, musí dostat jako náhradu nákladů na péči více než čtyři tisíce korun, které mu přiznal krajský soud. Rozhodl tak Ústavní soud, který případ vrátil na krajskou úroveň. Případem se zabýval již podruhé, v minulosti obecným soudům nařídil, že se žádostí vůbec musí zabývat.

Za muže, který před patnácti lety utrpěl po operaci ve frýdecko-místecké nemocnici poškození mozku, které ho celoživotně poznamenalo, žádala jeho matka o náhradu nákladů na péči. Chtěla od nemocnice 68 tisíc korun, což odpovídalo měsíčním nákladům na léčení, ovšem zpočátku u soudů neuspěla. Po zásahu Ústavního soudu jí (resp. synovi) přiznal Krajský soud v Ostravě pouze 4 000 korun. Proto se případ k Ústavnímu soudu vrátil a ten konstatoval, že krajský soud postupoval chybně. „Částka 4 000 korun je v extrémním nesouladu s představou spravedlivého a plného odškodnění,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Dodala, že dosavadní judikatura ÚS i evropských soudů hovoří o náhradách v plné výši. „Náhrada by měla být odvozována od toho, na kolik by přišlo platit asistenta ze státních prostředků,“ doplnila soudkyně.

Protože náhrada, kterou matka muže požaduje, souvisí s tím, že blízcí, kteří se o nemocného starají, musí omezit svoji výdělečnou činnost, odvodil krajský soud čtyřtisícovou částku od minimální mzdy. Podle Ústavního soudu ji má určit jinak, „referenčním bodem“ je podle ústavních soudců 46 500 korun, což podle Šimáčkové odpovídá odměně dvou školených ošetřovatelů v zařízení sociálních služeb – neboť se o muže nepřetržitě stará matka a bratr.

Poškozený muž v minulosti získal v jiném sporu 2,5 milionu korun jako základní náhradu za ztížení společenského uplatnění plus další dílčí částky. Prvotní zamítnutí závěrečné žádosti o léčebné náhrady zdůvodnil krajský soud tím, že podle občanského zákoníku lze pouze nahradit náklady léčení, nikoli zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného. Takový výklad ústavní soudci zpochybnili. „My jsme řekli, že v případě zásahu do tělesné intergrity má člověk nárok na plné odškodnění zásahu do zdraví a do tělesné integrity,“ řekla Kateřina Šimáčková.

Muž z Prostřední Bečvy na Vsetínsku se stal invalidou po operaci nosní přepážky, kterou v roce 1999 udělali lékaři v nemocnici ve Frýdku-Místku. Příčinou byla zřejmě zástava dýchání a krevního oběhu vyvolaná ojedinělou reakcí na podaný lék. Lékaři při operaci nechybovali, avšak po zákroku zřejmě nevěnovali pacientovi dostatečnou pozornost. V době operace bylo muži dvacet let.