Praha – Ačkoli se v zemích bývalého východního bloku již 25 let formuje demokracie, oslavy převratů měly dvě strany, napsal v komentáři americký list Washington Post. Významnou roli sehráli politici, kteří začali hledat cestu zpět. Mezi nimi považuje deník za nejvýznamnější českého prezidenta Miloše Zemana a maďarského premiéra Viktora Orbána. Nepřehlédl však ani to, že proti oběma začali lidé protestovat.
Zeman – Putinova druhá ústa, píše Washington Post
Ve střední Evropě skončily oslavy pádu komunismu. Československo bylo poslední, které se totalitního režimu zbavilo, ovšem čtvrtstoleté oslavy nejenom v Praze vzdudily zájem i za Atlantikem. Podle Washington Post se začínají významní státníci některých středoevropských postkomunistických zemí odklánět od revolučního poselství – podpory lidských práv a demokracie ve světě. Za hlavní reprezentanty tohoto proudu považuje deník českého prezidenta Miloše Zemana a maďarského premiéra Viktora Orbána.
Prezident Zeman se podle něj stal „virtuálními ústy ruského prezidenta Vladimira Putina“, když se s pomocí vulgárních výrazů vymezil vůči ruským politickým vězňům a zpochybňoval ruské angažmá v ukrajinském konfliktu. „Ještě více znepokojující je maďarský premiér Viktor Orbán, který ničí demokratickou kontrolu a rovnováhu v Budapešti a Putina označuje za svůj vzor,“ upozornil americký deník.
Viktor Orbán
Washington Post v komentáři naopak ocenil přihlášení českého premiéra Bohuslava Sobotky, kterého označil za Zemanova stranického rivala, k odkazu Václava Havla. Především ale považuje za odkaz revolučního roku 1989 nové „projevy prodemokratického a prozápadního smýšlení v regionu“. Ty se projevily protesty jak proti Miloši Zemanovi, tak proti Viktoru Orbánovi. Zatímco v Praze v pondělí létala na prezidenta vajíčka, v Budapešti proběhla tentýž den již čtvrtá velká protivládní demonstrace za poslední měsíc, kde lidé požadovali odvolání zkorumpovaných úředníků, včetně několika z těch, kterým byl zakázán vstup do Spojených států. Za pozitivní známku považuje Washington Post také výsledek rumunských prezidentských voleb, ve kterých zvítězil Klaus Iohannis se slibem zlepšit vztahy se západem nad premiérem Victorem Pontou, který se podobně jako Orbán pokusil omezit demokracii v zemi.
„Orbán a Zeman stále mají ve svých zemích významnou podporu. Je ale povzbudivé, že mnoho z těch, kteří se postavili proti nim, jsou studenti a další mladí lidé, kteří nezažili revoluci v roce 1989 a předcházející komunistické období – a přesto vyznávají západní svobodné hodnoty a nikoli putinovský nacionalismus s jeho projevy zášti vůči homosexuálům a dalším menšinám,“ uzavřel Washington Post.
Protestující házeli na prezidenta vajíčka