Klikání na Facebooku může mít i právní dohru

Praha – Ústavní soud se poprvé zabýval případem, zda a za jakých podmínek může policie využít informace z Facebooku. Dospěl k názoru, že vyšetřovatelé musí v prostředí sociální sítě respektovat mantinely soukromí, jaké si uživatel nastaví. Případů, kdy aktivita na Facebooku zaplete uživatele do právních tahanic, v poslední době přibývá. Týkají se třeba uzavírání kupních smluv.

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Justin Sullivan

Mezi více než jednu miliardu uživatelů sociální sítě Facebook se řadí i čtyři miliony Čechů. Prostřednictvím svých profilů sdělují zážitky a názory, navazují soukromé i pracovní vztahy, uzavírají dohody. Jak virtuální svět souvisí s tím právním, mnoho z nich přesně neví.

Jak je to třeba v případě, kdy uživatel Facebooku uzavře na síti kupní smlouvu? Podle Petra Stoniše, advokáta z kanceláře Stoniš & Nikolov, smluvní dohoda určitě platí. „Smlouva uzavřená na Facebooku určitě může být platná, nevidím důvod, proč by být nemohla,“ říká Stoniš.

Ke stejnému závěru dospěl také kladenský soud, když rozhodoval v případu ženy, která si na facebookovém profilu koupila sukni. „Jakmile se rozhodla, že sukni ve stanovené lhůtě vrátí, narazila na odpor obchodnice, která tvrdila, že není e-shopem a nemusí umožňovat odstoupení od smlouvy,“ popsal problém právník Lukáš Zelený z poradny časopisu dTest.

Okresní soud ale dal za pravdu zákaznici. „Odůvodnění spočívalo v tom, že zákaznice včas odstoupila od smlouvy, uplatnila svoje práva spotřebitele,“ sdělil mluvčí soudu Jan Podaný. Prodejkyně pak musela zaplatit sukni a navíc téměř 10 000 korun.

Sociální sítě
Zdroj: ISIFA/Thinkstock
Autor: iStock

A co tresné činy? Může být příspěvek na sociální síti důkazem například při vyšetřování vraždy? Oslovení uživatelé Facebooku se vesměs domnívají, že příspěvek na sociální síti by jako přímý důkaz posloužit nemohl.

Jenže pro soudy platí, že jako důkaz mohou brát jakoukoliv skutečnost. Záleží ovšem na kontextu. „Pokud uživatel zveřejní svůj příspěvek nebo ho označí jako veřejný, pak musí počítat s tím, že se k tomu dostanou i orgány činné v trestním řízení,“ upozornil Stoniš.

Na hranici mezi veřejnými a soukromými příspěvky dnes poukázal i Ústavní soud, který se zastal muže, jenž v privátním komentáři kritizoval práci policejních vyšetřovatelů. Od policie za to dostal pokutu ve výši 10 000 korun. Soud nicméně konstatoval, že policie se ke konverzaci dostala nezákonným způsobem a porušila právo na ochranu soukromí. Navíc se nejednalo o veřejné vyjádření, ale o soukromou konverzaci.

„Facebook je rozsáhlou komunikační sítí, kde se komunikuje způsobem, jaký si určí jeho uživatelé. Omezení v nastavení profilu každého z nich jsou závazná i pro orgány činné v trestním řízení,“ zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk (více zde).

Video Soudce Fenyk: Policie musí respektovat soukromí i na internetu
video

Soudce: Policie musí respektovat soukromí i na sociálních sítích

Citlivá hranice vyvstává na povrch také v pracovních záležitostech. Zda může výrok na sociální síti vést až k výpovědi, nelze jednoznačně říct. I v těchto případech soudy přihlížejí k individuálním okolnostem. „Lživé informace budou posuzovány jinak než názorový příspěvek v nějaké debatě,“ předpokládá advokát Stoniš.

Žádný z nejvyšších soudů v ČR se zatím takovým případem nezabýval. V ostatních kauzách nicméně první verdikty už padly a staly se precedenty, jež nastavují pravidla pro rozhodování v dalších podobných situacích.