Romské děti nemáme zavírat do zvláštních škol, říká Šabatová

Brno – Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová požaduje, aby ČR snížila počet romských dětí ve zvláštních školách. Dnes se jim říká praktické, a jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Mezi jejich žáky je ale téměř třetina zdravých romských dětí. Podle ombudsmanky by mohly studovat klasickou ZŠ, kdyby jim někdo pomohl.

Podle Šabatové potřebují děti z romských rodin mnohdy větší péči, protože bývají zanedbané. Stojí proto za novelou školského zákona, která zavede podpůrné opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Nemělo by jít o zvláštní přípravku, ale o přípravu všech dětí, které přecházejí z mateřinek do škol, uvedla Šabatová. Ráda by proto zavedla povinný rok bezplatného předškolního vzdělávání.

K efektivnímu začleňování zdravých romských dětí do klasických základních škol je ale podle ombudsmanky zároveň nutné, aby ve třídách klesal počet dětí. Teprve pak budou mít učitelé na důkladnější péči čas, dodala s tím, že klasickou výukou by v budoucnu měla procházet většina dětí z romských rodin.

Evropský soud pro lidská práva

Ombudsmanka připomněla, že před sedmi lety tato instance odsoudila ČR za nepřímou diskriminaci romských dětí z Ostravska, protože musely navštěvovat zvláštní školu, i když k tomu nebyl důvod. Zástupci ČR tehdy neuměli soudu vysvětlit, proč v devadesátých letech tvořily romské děti na Ostravsku 56 až 70 procent žáků zvláštních škol. Soud proto nařídil, aby stát uhradil každému z 18 romských dětí, jejichž případy se zabýval, 4 000 eur (asi 110 000 korun) za zařazení do zvláštní školy. Od té doby se ale dle Šabatové situace v ČR příliš nezměnila. Upozornila, že letos v září EK požádala českou vládu o vysvětlení, proč segregace romských dětí v základním školství v Česku pokračuje.


Povinnost posledního roku předškolního vzdělávání prosazuje i ministr školství Marcel Chládek. Budoucnost návrhu ale dle jeho slov závisí právě až na tom, jestli se kapacity předškolních zařízení podaří dostatečně navýšit. Novela školského zákona totiž navrhuje, že do přípravných tříd přijdou nejen děti sociálně znevýhodněné, ale všechny. Podle Chládka se proto ministerstvo školství touto problematikou intenzivně zabývá, a on sám předloží v pondělí na jednání vlády Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015–2017.

Pro efektivnější inkluzi sociálně znevýhodněných dětí se vyslovily i neziskové organizace jako Amnesty International či Liga lidských práv.

Pavel Varvařovský, předchozí ombudsman

Pavel Varvařovský nechal před dvěma lety vypracovat výzkum v 67 bývalých zvláštních školách v ČR. Vyplynulo z něho, že romské děti v nich tvoří 35 procent žáků. Varvařovský při té příležitosti zdůraznil, že „neexistuje vědecké zdůvodnění, podle kterého by u jednoho etnika existovala výrazně vyšší míra výskytu lehké mentální retardace než u zbytku populace“. Podíl Romů mezi obyvateli ČR se podle Šabatové odhaduje na 1,4 až 2,8 procenta.