Revoluce dostala hlas díky rockovým zvukařům, riskovali i životní úspory

Praha - Přesně před pětadvaceti lety se tři čtvrtě milionu lidí sešlo na Letenské pláni v Praze na demonstraci proti komunistickému režimu. Československá televize tehdy vysílala z revolučního dění vůbec poprvé přímý přenos. Ozvučení demonstrací by se ale neobešlo bez zvukařů rockových skupin i populárních zpěváků. Na náměstí tehdy vozili vlastní aparaturu, kterou jim večer hlídali studenti na Elektrotechnické fakultě ČVUT.   

Bez pomoci zvukařů by na Letné nebo Václavském náměstí nebylo slyšet ani slovo. Všichni přitom tehdy riskovali i svoje životní úspory, protože aparatura, kterou používali, byla jejich vlastní. „Nikdo nevěděl, jestli sem nevtrhnou milice a všechno nerozmlátí,“ vzpomínal Zdeněk Jasanský, který měl aparaturu postavenou na Václavském náměstí u výlezu z metra nebo na střeše autobusu.

Rozhodnutí ale podle něj tehdy bylo jednoznačné a nikdo neváhal. „Všichni zvukaři, které známe, přijeli a přiložili ruku k dílu. Na Letnou už se sjelo všechno, co mělo ruce a nohy, a zvukařské aparatury se propojily,“ řekl České televizi. Někteří čeští zvukaři měli navíc už v roce 1989 bezdrátové mikroporty s vysílačkami, díky kterým mohli během prvních revolučních dnů přenášet projevy z Melantrichu i na oba konce Václavského náměstí.

Nejblíž revolučnímu dění byl Jaroslav Lampar, který měl na náměstích dokonce autobus se zvukovou technikou. Z Listopadu mu zbylo i několik fotografií. V červeném kulichu na nich zblízka sleduje projevy Václava Havla nebo upravuje Jaroslavu Hutkovi mikrofon. Na balkoně Melantrichu se tehdy střídal se zvukařem Josefem Hladíkem, který už zemřel.

Po skončení demonstrací se aparatura vozila na Elektrotechnickou fakultu ČVUT, kde ji hlídali studenti. „Několik nocí jsem tam i spal, žena se doma třásla strachy,“ vzpomínal Lampar, který je nyní už v důchodu. Jasanskému zbyly po 25 letech už jen vzpomínky a nyní se živí jako námořník.