V Česku neumíme žít bez titulu, říká český profesor z Cambridge

Praha - Češi prahnou po titulech z vysokých škol. Rádi si uvádí jakékoliv zkratky před jménem i za jménem, ať už jsou v tuzemsku akreditované, či nikoliv. Myslí si to emeritní profesor Univerzity v Cambridge Rudolf Haňka, který byl hostem polední diskuze České televize. „V České republice neumíme žít bez titulu. Přijedete do anglosaské země, kde třetina lidí má bakaláře a nikdo nikde neříká, že je bakalář,“ řekl. „Pravda je, že jsme opravdu titulový stát,“ potvrdil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) s tím, že samotný titul nikomu životní úspěch nezajistí.

V této společnosti převládá podle Haňky touha po ukončeném vysokoškolském vzdělání a po titulu. „Vždyť je to neuvěřitelné, že lidé považují za nutnost mít ty tituly,“ myslí si Haňka, který se dlouhodobě věnuje lékařské informatice. „Titulománie nemá v této zemi hranice,“ dodal v Otázkách Václava Moravce s údivem.

Totéž si myslí i ministr školství Marcel Chládek, který ovšem upozorňuje i na opačnou stranu mince. „Každý si na to potrpí, ale musíme si otevřeně říci, že vysoká škola a titul z ní nezajistí úspěch v životě. Já se tedy ptám, proč ženeme děti tím směrem, ať mají alespoň titul - je jedno z jaké školy, a lžeme jim, že ten student bude úspěšný i v životě,“ říká Chládek.

Vysoké školství se proto podle Chládka musí více zaměřit na uplatnitelnost na trhu práce. V důsledku zvyšující se touhy po akademických titulech totiž ve společnosti chybí dostatek absolventů odborných technických oborů. Veřejným vysokým školám proto ministerstvo plánuje zachovat stejné finanční prostředky, počet studentů by se měl ale snižovat.

  • Ministr školství Marcel Chládek v OVM: "Platíme školy za masifikaci. Chceme kvalitu, ale platíme je za počet studentů, a to se musí změnit. Dokud tento parametr nezměníme a budeme financovat školy podle počtu studentů, logicky bude škola nabírat co největší počet studentů, ať na to má předpoklady, nebo nemá."

Naučme děti myslet, vyzývá Haňka

„Evropská komise má za cíl, aby nejméně 40 procent lidí studovalo na vysokých školách. Já si myslím, že studium na vysoké škole jako takové není špatné, protože přispěje k rozvoji myšlení. Ten člověk se naučí pracovat s materiály, kriticky přistupovat a hodnotit. To ale není příprava na budoucí práci, to je vzdělávání,“ dodává Haňka s tím, že nejdůležitější je naučit děti myslet.

Podle experta na oblast vzdělávání Jana Mühlfeita je v současném konkurenčním světě nezbytné celoživotní vzdělávání. „Jestliže v bodě A dostanete titul, a nebudete se vzdělávat celý život, tak se stejně neuplatníte. Tohleto je malá otevřená ekonomika a jako taková musí být agresivní v exportu a atraktivní pro investory, a to znamená kvalitní vzdělanou pracovní sílu. Tohle je první generace, která si bude konkurovat v práci globálně. To nikdy tak nebylo.“