Ruské lety jsme u Islandu jen monitorovali, tvrdí čeští stíhači

Chotusice (Kutnohorsko) – Na čáslavskou leteckou základnu přiletělo zpátky pět letounů Jas-39 Gripen, nasazených od začátku října na Islandu. České stíhačky hlídaly vzdušný prostor nad ostrovem a jeho teritoriálními vodami v rámci společného systému protivzdušné a protiraketové obrany Severoatlantické aliance. Podle jednoho z letců Michala Daňka česká skupina monitorovala lety ruských strojů u islandského vzdušného prostoru, nikdy naštěstí nemusela zasahovat.

Na Island se 10. října vypravilo pět gripenů. Původní plán počítal s třítýdenním pobytem, kvůli rusko-ukrajinské krizi se nakonec protáhl na týdnů devět. „Některé průlety okolo jsme zaznamenali, ale protože to bylo mimo vzdušný prostor Islandu, pouze jsme je monitorovali, ale nemuseli jsme zasahovat,“ přiblížil pro ČT major Michal Daněk.

Ze stejného důvodu měli čeští stíhači několik zvýšených pohotovostí. „Operovaly tam ruské bombardéry, tak abychom mohli případně včas zareagovat,“ dodal. Do hlídacích letů se zapojily čtyři stroje, ten zbývající plnil záložní roli. Spolu s piloty na ostrov zamířilo také přes sedmdesát vojáků, z nichž hlavní část se do Česka vrátí v neděli.

Video Michal Daněk: Měli jsme několik pohotovostí
video

Michal Daněk: Měli jsme několik pohotovostí

Na cestě zpět gripeny doprovázel italský letoun KC-767, který stíhači využili k dotankování během letu. Italský tanker následně zamířil na letiště v Pardubicích spolu s nákladem a s prvními příslušníky uskupení, zatímco gripeny přistály na mateřské základně v Čáslavi.

Island nedisponuje vlastní armádou, protože ale patří k členským zemím NATO a poblíž jeho vzdušného prostoru údajně narůstají aktivity ruských vzdušných sil, střídají se v jeho vzdušném prostoru letecké síly ostatních členů. Dříve se česká armáda podílela také na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.