Milosti prezident uděluje jen nevyléčitelně nemocným, i těmi ale šetří

Praha Před rokem prezident přenesl pravomoc zkoumat žádosti o milost na ministerstvo spravedlnosti. Řekl, že sám chce rozhodovat jen v případech nevyléčitelně nemocných. „Ve chvíli, kdy zjistíme, že tam je nevyléčitelná nemoc, tak žádosti doporučíme prezidentské kanceláři,“ řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Resort mu dodnes doporučil tři takové případy, ani jednomu ale Miloš Zeman milost neudělil. „Byly to tři případy a ani jeden z nich nesplňoval podmínky, které pan prezident stanovil,“ řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

V prvním případě mel odsouzený muž před nástupem do vězení autonehodu, při níž si těžce poškodil míchu i mozek. Prezident za ním vyslal kontrolu, po které se rozhodl žádost zamítnout. „Ukázalo se, že tento člověk nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí, ale že jak proti němu, tak i proti jeho rodinným příslušníkům je vedeno asi 20 exekucí,“ řekl prezident. Druhý případ se týkal řidiče, který pod vlivem drogy zabil jiného člověka. Po nehodě je sám invalidní s poškozením mozku. Ani tomuto odsouzenému prezident milost neudělil.

Které milosti poputují k prezidentovi a které ne, od loňska nově posuzují úředníci ministerstva spravedlnosti. Loni přebrali z hradní kanceláře pět stovek nevyřízených dopisů, z nichž některé jim zbyly dodnes.

Předchůdci Miloše Zemana milosti udělovali sami. Václav Klaus omilostnil přes čtyři stovky lidí. Václav Havel před ním víc než dvojnásobek. Pozornost vzbudil třeba případ populárního cyklokrosaře Radomíra Šimůnka, kterému odpustil část trestu za tragickou automobilovou nehodu.

Václav Klaus řekl ano asi každé padesáté žádosti. Za některé sklidil kritiku. Milost pro policistku Radku Kadlecovou, která svému lékaři předem řekla, že je pro ni milost koupená, dokonce řešila protikorupční policie. Policisté nakonec žádné pochybení nenašli. Už rok předtím ale některé politické strany volaly po tom, aby mohlo prezidentské milosti kontrolovat víc lidí.