Čeští lékaři podruhé v historii transplantovali pacientovi srdce i plíce

Praha – Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Fakultní nemocnice Motol provedli v Česku historicky druhou transplantaci srdce a plic zároveň. Operaci podstoupil pacient s cystickou fibrózou, lékaři mu tak život prodloužili o několik let. Transplantace srdce a plic jsou velmi raritní. Na celém světě jich lékaři provedou zhruba 70 ročně. Důvodem je podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka především nedostatek vhodných dárců.

Náročnou transplantaci 29. listopadu podstoupil 34letý Jiří Kopeček. Od narození trpěl závažným dědičným onemocněním, cystickou fibrózou. Podle přednosty FN Motol Roberta Lischkeho měl bohužel i velmi špatnou funkci levé srdeční komory, a proto lékaři museli přistoupit kromě transplantace plic i k nahrazení srdce. Operace trvala osm hodin. Na zákrok pacient čekal dva a půl roku. Podle Lischkeho bylo podmínkou, aby oba orgány dobře fungovaly, shodovala se krevní skupina a plíce se podobaly velikostí.

Bez transplantace by podle lékařů jeho šance na přežití byla nulová. Jeho stav se zhoršoval tak prudce, že v posledních dnech dokázal chodit pouze s kyslíkovou bombou. Po operaci se jeho stav podle lékařů zlepšuje, učí se dýchat, začíná chodit a podle svých slov se cítí výborně. Motolskou nemocnici by mohl opustit začátkem příštího roku.

Rozhovor s Jiřím Kopečkem:

Jak dlouho jste věděl, že budete potřebovat nové plíce a srdce?

„Že budu potřebovat nové plíce a nové srdce vím už asi pět let. O plicích se to vědělo dříve. Srdce se přidalo v průběhu dospělosti. (…) Lékařům jsem věřil, i když ta operace není zdaleka tak častá jako u jednotlivého srdce nebo jednotlivých plic. Nicméně naše chirurgické týmy jsou na takové úrovni, že jsem si řekl, že se nemám čeho bát a že to všichni zvládneme.“

Jaká je rehabilitace? Máte vůbec na něco čas?

„Času moc není, procedur je opravdu hodně, každý den nespočet vyšetření, cvičení, rehabilitace, učím se nové cviky, nové postupy při zvedání, chození, sedání do křesel, aby si tělo postupně začalo zvykat na normální život. Mezitím se sledují všechny funkce, jestli pracují dobře všechny orgány atd., sledují se imunitní reakce, reakce na různé bakterie. Můžu vám říct, že je to plné pracovní nasazení.“

Jak se cítíte?

„Cítím se výborně, každým dnem je to lepší. Například v rehabilitaci, kterou jsem zmiňoval, děláme s docentkou Smolíkovou obrovské pokroky, což je velmi důležité, protože nejenom samotný zákrok, ale i následná péče (…) musí dokonale zapadnout, aby ten proces vyplynul v nejlepší výsledek.“


Podle Jana Pirka pacienti čekající na tuto transplantaci mají před sebou přibližně rok života. „Zhruba 10 let přežívá (po transplantaci) kolem 40 procent pacientů,“ dodal. Pacienti nejčastěji trpí vrozeným srdečním onemocněním, které poškodí i plíce, nebo právě cystickou fibrózou.

Cystická fibróza je jedno z nejčastějších dědičných onemocnění v Česku. Onemocnění postihuje dýchací a zažívací systém a projevuje se tvorbou abnormálně hustého hlenu v těchto orgánech. Cystická fibróza, starším názvem mukoviscidosa, je onemocnění, které se i přes intenzivní inhalační a rehabilitační léčbu, kterou je nutné provádět několikrát denně, s rostoucím věkem zhoršuje.

Zdroj: www.cystickafibroza.cz


Přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Jan Pirk
Zdroj: ČTK

První transplantace srdce a plic v Česku proběhla před sedmi lety

„Transplantace srdce a plic probíhá jako celý blok, kdy se ze zemřelého odebere srdce s plícemi dohromady. Historie transplantace srdce a plic se datuje k počátku 20. století, kdy se dělaly první experimentální pokusy, poté v roce 1968 byly neúspěšné klinické pokusy,“ uvedl Jan Pirk s tím, že první úspěšnou transplantaci provedli lékaři v USA v roce 1981. IKEM provedl první transplantaci srdce a plic v roce 2007 ve spolupráci s Vídní, letošní, historicky druhá transplantace, proběhla přesně po sedmi letech a sedmi dnech ve spolupráci s FN Motol. „Tento výkon provádí v západní Evropě pouze několik superšpičkových pracovišť a my jsme rádi, že IKEM a FN Motol se mezi tuto elitu tímto způsobem začlenil,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

Pacientka, která podstoupila transplantaci srdce a plic v roce 2007
Zdroj: IKEM

Na společné transplantaci se podíleli:

  • prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc – přednosta Kardiocentra IKEM
  • prof. MUDr. Robert  Lischke – přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol
  • MUDr. Jiří Malý, Ph.D. – zástupce přednosty Kardiochirurgické kliniky IKEM pro vědu a výzkum
  • MUDr. Jan Šimonek – vedoucí lékař transplantačního oddělení III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol
  • MUDr. Josef Bešík, Ph.D. – Klinika Kardiochirurgie IKEM
  • MUDr. Jan Kolařík - III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol
  • MUDr. Tomáš Kotulák, Ph.D. – přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM

IKEM a Motol chtějí spolupráci nadále rozvíjet

Největší tuzemská nemocnice a největší transplantační centrum v Česku chtějí ve spolupráci pokračovat. Plánují, že podobné operace by mohly společně provádět minimálně dvakrát ročně. „Založili jsme transplantační společnost, která se bude jmenovat Společnost pro orgánové transplantace,“ uvedl ředitel IKEMu Aleš Herman s tím, že cílem je posunout českou medicínu o krok dál. Spolupráce obou center by se dále měla rozvíjet např. na poli dětské transplantologie, dodal Herman.

V Česku je sedm transplantačních center, vedle pražského IKEMu a centra ve Fakultní nemocnici Motol jsou centra v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové. Transplantují se ledviny, srdce, plíce, játra a slinivka břišní, včetně Langerhansových ostrůvků. Transplantace plic patří mezi nejrizikovější operace. Plíce jsou totiž jako jediné, na rozdíl od jiných orgánů uzavřených v hrudníku či břiše, trvale ve styku se zevním prostředím. Jsou tak více ohroženy možnou infekcí.


Video Události: Lékaři podruhé v historii pacientovi transplantovali srdce i plíce
video

Události: Lékaři podruhé v historii pacientovi transplantovali srdce i plíce