Politici si o tři procenta přilepší, potvrdil Senát

Praha – Senátoři dnes vyjádřili vůli nezabývat se poslaneckým návrhem o platech ústavních činitelů. Fakticky tak během 15 minut dali svolení k tomu, aby si politici od ledna polepšili zhruba o tři procenta. Norma tak nyní putuje k prezidentovi, který už předem avizoval, že ji podepíše. V opačném případě by ústavní činitelé dostali přidáno 26 procent. Téma platů se ale pravděpodobně otevře znovu. Někteří zákonodárci totiž navrhují, aby část výplaty poslanců a senátorů byla vázaná na účast při hlasováních. Za neomluvené absence by se jim krátila.

Senátoři dnes mohli s výší platů ještě zatřást. Předseda klubu ČSSD Petr Vícha ale navrhl, aby se novelou už nezabývali. Připojilo se k němu dalších 51 senátorů. Proti byli jen tři z 66 přítomných. „Kdyby se Senát rozhodl pro snížení růstu, interpretovalo by se to jako jeho zvýšení, protože mzdy by byly rozmrazeny,“ uvedl Vícha. Projednávání na půdě horní komory tak bylo oproti sněmovně výrazně rychlejší - trvalo pouhých 15 minut.

Ministryně práce a sociálních věcí, která přišla zákon poslaný ze sněmovny hájit, tak žádnou práci neměla. „Teď už by to mělo být vyřešeno i do budoucna, protože to byl jeden ze záměrů Poslanecké sněmovny, aby tam byl nastaven jakýsi automatický růst a aby o tom ti lidé, kterých se to týká, nemuseli sami hlasovat,“ řekla k rozhodnutí Senátu ministryně práce Michaela Marksová.

Základní plat poslance a senátora se tak od ledna zvýší o 1 700 korun na 57 600 korun. Zároveň porostou i platy soudců a státních zástupců, a to o 10 procent. Základní plat pobírá jen menšina zákonodárců. Většina z nich má totiž ještě příplatky za vedení klubů, výborů nebo komisí. Politikům se ale zvýší i některé náhrady. Ty dostávají podle toho, kde mají kanceláře a odkud pocházejí.

Vývoj základního platu zákonodárce od roku 1993
Zdroj: ČT24

Mzdy prezidenta, členů vlády a zákonodárců budou novelou i tentokrát navázány na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře. Jde o stejný způsob jako před jejich zmrazením. Ne všichni jsou ale spokojeni. „V podnikatelské sféře došlo od roku 2002 k nárůstu platů o 63 procent. Nejde tedy o žádné navýšení, teď to jen opticky tak vypadá,“ vyjádřil svoje nespokojení senátor Jaroslav Kubera. Předseda Senátu naopak uvedl, že rozhodnutí považuje za přijatelný kompromis.

Zvýšení mezd v justici

K růstu mezd soudců a státních zástupců přispěl i verdikt Ústavního soudu (ÚS). ÚS totiž ke konci roku zrušil stávající způsob výpočtu platové základny, od níž se odvíjejí soudcovské platy. Dosud základnu určoval 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, a to vždy za předminulý kalendářní rok. Podle nálezu ÚS to ale musí být trojnásobek.


Platy politiků od příštího roku porostou po vleklých debatách. Návrh růstu o jedno procento původně přednesla vláda. Po dohodě všech klubů ale sněmovní výbory navrhly, aby se přešlo k tzv. automatickému mechanismu. Znamenalo by to růst mezd ústavních činitelů více než o 14 procent. Proti se ale postavilo vedení ČSSD. Sociální demokraté nakonec ve sněmovně prosadili předlohu, kterou dnes nepřímo podpořili senátoři.

Část platu by se měl politik zasloužit

Tématem koalice ale zůstává krácení peněz za neúčast na jednání a hlasování. „Pokud se někdo poflakuje po barech a nesedí ve sněmovně, tak by měl být postihnutý,“ tvrdí ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) chce, aby toto opatření vláda navrhla. „Když to předloží vláda, je naděje, že to kolice bude podporovat,“ míní.

Opoziční poslanci to ale vidí jinak. Trestat za neúčast při hlasování je podle nich nereálné. „V politice může být dokonce úmysl vytáhnout kartu, nehlasovat. Těch možností, jak probíhá parlamentní proces, je několik, takže to je nesmyslné,“ tvrdí senátor za ODS Jaroslav Kubera.