Ministr vyznamenal stíhače za islandskou misi

Praha – Čeští stíhací piloti se vrátili z Islandu. Ministr obrany jim v poledne při slavnostním nástupu předal medaile Za službu v zahraničí a další ocenění za dobře odvedenou práci. Podle zástupce velitele úkolového uskupení na Islandu Michala Daňka byla služba v zahraničí poměrně klidná. Piloti se sice museli vyrovnat s neobvyklými podmínkami létání v okolí Islandu, žádný zásah proti narušiteli vzdušného prostoru však provést nemuseli.

Vzdušný prostor Islandu střežily stíhačky JAS-39C v barvách české armády dva měsíce od poloviny října. Vyrovnávat se museli především s jinými podmínkami, ve kterých létali. „Jediný fenomén, který je tam opravdu odlišný od České republiky, jsou střídající se frontální systémy a s velkou rychlostí větru,“ popsal zástupce velitele českého úkolového uskupení Michal Daněk.

Náčelník armádního generálního štábu Petr Pavel:

„Zvládnout ochranu vzdušného prostoru nad zemí aliančního partnera a zajišťovat ochranu i vlastního území doma není zrovna dnes, při současných počtech lidí a techniky, jednoduchou záležitostí.“


Při hlídání islandského vzdušného prostoru a cestě z Česka na Island a zpět nalétali čeští piloti zhruba 150 hodin. Výjimečnou zkušenost pro ně představovala samotná cesta na odlehlý ostrov. „V historii českého letectva to byl první takto dlouhý přelet bez mezipřistání,“ poukázal Michal Daněk. S gripeny letěl na Island také italský Boeing KC-767, tedy vojenská verze dopravního 767 upravená k tankování za letu. „Zkušenost je zvláštní v tom, že než tam piloti letěli tímto způsobem, museli být vycvičeni na tankování za letu, které se děje u nás v republice ve vyčleněných prostorech. Nicméně tady už nebyla možnost návratu, ale muselo se natankovat,“ podotkl major vzdušných sil AČR.

Tankování za letu a boj s poryvy větru zůstaly pro české piloty nejdramatičtějšími zážitky z islandské mise. Naostro zasahovat nemuseli. Přestože se v posledním roce množí zprávy o stoupajícím napětí mezi Ruskem a NATO, jehož projevem jsou i přelety vojenských strojů v blízkosti cizího vzdušného prostoru, gripeny proti takové provokaci zasahovat nemusely. „O využití hotovostního systému, tedy vyzbrojených letounů, rozhoduje nadřízené velitelství, pod které v tu dobu spadáme, které tyto akce nežádalo. Monitorovali jsme tam jisté aspekty těchto aktivit, nicméně žádná akce nebyla požadována,“ naznačil Michal Daněk.

Island vyžaduje ochranu svého vzdušného prostoru od spojeneckých států, protože nemá vlastní armádu. Jeho význam v Alianci spočívá spíše ve strategické poloze a základnách. Jak připomněl ministr Stropnický, v minulosti hlídkovala nad Islandem výhradně americká letadla. Až později se nad ostrovem začaly střídat vzdušné síly i dalších zemí NATO. České piloty čeká – bude-li parlament souhlasit – další zahraniční mise v roce 2016. Tehdy by měli hlídat vzdušný prostor pobaltských zemí. Šlo by pro ně již o třetí pobaltskou misi.

Stíhačka JAS-39C Gripen roluje na čáslavském letišti před odletem na Island
Zdroj: ČTK
Autor: Josef Vostárek