Jak zachránit severní bílé nosorožce? Rozhodne lednové setkání expertů

Praha – Přenos zárodku do těla náhradní matky i několik dalších možností může zachránit populaci kriticky ohrožených severních bílých nosorožců. Upozornil na to ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas. Královédvorská zoologická zahrada se podílí na hledání způsobu, jak nosorožce zachránit, a patří mezi tři místa na světě, kde ještě žijí. Podle posledních zpráv je přirozená reprodukce severních bílých nosorožců již takřka vyloučena. O nejvhodnější metodě jejich záchrany rozhodnou experti na svém lednovém setkání v Keni.

Zdroj: ČTK Autor: Jan Stejskal/Zoo Dvůr Králové

Přenos zárodku do těla náhradní matky je metoda, která fungovala u jiných druhů zvířat, u bílého nosorožce ji zoologové zatím nezkoušeli. Podle Přemysla Rabase je to však jedna z možností, která by mohla jeho severní poddruh zachránit před vyhynutím. Bylo by možné využít ji po vyzkoušení na příbuzném jižním poddruhu bílého nosorožce. „Je to otázka několika let. Je to běh na dlouhou trať a hodně to stojí,“ upozornil Přemysl Rabas.

Na světě žije jediný samec severního poddruhu bílého nosorožce Súdán. Ten však má nekvalitní sperma. K záchraně severního poddruhu by proto mohlo být využito sperma samce jižního poddruhu, zcela vyloučeno není ani využití Súdánova spermatu, jehož kvalita by k takové operaci mohla postačit.

Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové:

„Pytláctví ve střední Africe je hlavní důvod, proč jich je pouze pět. Dá se říct, že zoologická zahrada ve Dvoře Králové prodloužila pobyt těchto nosorožců na planetě, protože v přírodě už jsou vyhubeni. Důvod, proč se pytlačí, se mění během desítek let. Kdysi to bylo v zemích Arabského poloostrova, kde lidé měli ve velké oblibě rukojeti dýk z nosorožčí rohoviny. V současnosti je největší poptávka po rohovině ve východní Asii, především ve Vietnamu a Číně. Důvody jsou dva, jeden je víra v jejich léčebné účinky, druhý je, že se používají výrobky z rohoviny jako statusový symbol.“


Existuje také varianta, díky které by bylo možné poslední severní bílé nosorožce nechat dožít bez dalších zásahů. Zoologická zahrada v San Diegu, která v roce 1989 získala dvě samice a jednoho samce ze Dvora Králové, totiž pracuje na výzkumu kmenových buněk. Chtěla by vytvořit reprodukční buňky, díky kterým by se severní bílí nosorožci vrátili na svět prostřednictvím genetického inženýrství. „Je to otázka etiky. Ať budeme dělat cokoli, budeme muset pracovat se zvířaty a může je to ohrozit,“ míní Přemysl Rabas.

Bez ohledu na to, kterou možnost expertní skupina na setkání v Keni vybere, není jisté, že se podaří severní poddruh zachránit. „Nemůžeme ho zaručit, ani procentuálně bych ho nechtěl odhadovat. Ale něco má smysl bez ohledu na to, jak to dopadne,“ zdůraznil ředitel královédvorské zoologické zahrady.

Dvůr Králové je místo, kde se narodilo prozatím poslední mládě nosorožce bílého severního. V roce 2000 přišla v zoologické zahradě na svět samice Fatu. V roce 2009 převezla zoo dva samce a dvě samice do keňské rezervace Ol Pejeta, mládě to však nepřineslo. Letos v říjnu tam zemřel samec Suni a v neděli pak uhynul nosorožec Angalifu v zoologické zahradě v San Diegu. Na světě tak zůstal již jen jediný samec. Celkem potom žije pět severních nosorožců bílých. Tři jsou v rezervaci Ol Pejeta a po jednom v San Diegu a Dvoře Králové.