Ženy o ambulantní porod nestojí, odejít hned domů jich chce minimum

Praha – Odejít z nemocnice jen pár hodin po porodu – možnost, kterou už téměř rok oficiálně umožňuje ministerstvo zdravotnictví. Takzvaný ambulantní porod ale zatím podle nemocnic využívá jen minimum žen. V posledních letech ale naopak roste zkušenost nemocnic s individuálními porodními plány. K porodu s nimi přichází až pětina žen. Za běžný standard se považuje doprovod u porodu - pro ten se rozhoduje asi 70 procent rodiček.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Corpus Christi Caller-Times, Michael Zamora

Po porodu je doporučeno zůstat v porodnici 72 hodin a to kvůli novorozenci, který může podstoupit potřebná screeningová vyšetření. Primární zodpovědnost za to, že žena odchází s novorozencem před doporučenou dobou, nese rodička. Na rozdíl od minulosti ale nyní při odchodu dostává do rukou upozornění a rady, co má s dítětem dělat v následujících hodinách a jaká vyšetření by bylo vhodné nechat provést.

Opustit s dítětem zdravotnické zařízení už po několika hodinách bylo možné i dříve. Od ledna ale ministerstvo pro takové případy stanovilo jasnější pravidla. Ostravská fakultní nemocnice nabízí ambulantní porod už několik let. Podle mluvčího nemocnice Tomáše Oborného nicméně po Novém roce jejich počet spíše klesá: „V loňském roce to bylo pouhých pět žen a v letošním pouze jedna.“ Ve fakultní nemocnici v Brně letos evidují takových žen zatím 14.

Možnost ambulantního porodu využila například Barbora Křížová. Ona i malá Valentina byly v pořádku a z nemocnice tak odcházely už pět hodin po porodu. „Porodní asistentka na sále sehnala lékaře, matriku. Všichni za námi přišli, přinesli reversy a seznámili nás s riziky. To jsme podepsali a tím to bylo vyřešené,“ popsala své zkušenosti.

Sedminásobná matka Petra Sovová z Hnutí za aktivní mateřství ženám doporučuje, aby se na ambulantním porodu předem domluvily. Hodně matek se podle ní stále bojí na tuto alternativu zeptat: „Ani tak nedoporučujeme ptát se, jestli porodnice ambulantní porod umožňuje, ale spíš říct: 'Já si představuju, že porodním ambulantně, jakou s tím máte zkušenost?'“ Vedoucí perinatologického útvaru FN Brno Petr Janků ale upozorňuje, že někdy může mít rodička jiná očekávání a potom během porodu dojde ke komplikacím: „Pak je to doopravdy o komunikaci, abychom vysvětlili, že situace není vhodná k tomu, aby odešla dříve.“

Čtvrtina párů je neplodných

Do porodnice je ale pro stále více párů dlouhá cesta. Statistiky ukazují, že v současné době je až 25 procent párů v České republice neplodných. Zatímco například v roce 2008 neplodné páry podstoupily dohromady přes 17 tisíc léčebných cyklů, v roce 2013 se počet vyšplhal téměř na 26 tisíc. Díky asistované reprodukci se tak ročně narodí zhruba 5000 dětí.

S rostoucím počtem umělých oplodnění proto přišlo šest poslanců napříč politickým spektrem s návrhem na zpřísnění podmínek při anonymním dárcovství zárodečných buněk. Nyní se totiž nedá vyloučit, že biologický otec bude příbuzným oplodněné ženy. Už při početí tak může dojít k incestu. U dětí z umělého oplodnění, které dostaly sperma od stejného dárce, také hrozí, že v budoucnu mohou vytvořit pár a o svém příbuzenském vztahu nebudou vědět.

Embryo
Zdroj: ISIFA/Thinkstock
Autor: iStock

„První děti vzniklé z asistované reprodukce v České republice se teprve teď dožívají dospělého věku. Je toho čím dál víc a samozřejmě toto riziko stoupá,“ domnívá se poslanec ODS Marek Benda. Lékaři ale s prolomením anonymity dárců spermií a vajíček nesouhlasí. Obávají se toho, že dárce to odradí a české páry začnou jezdit na umělé oplodnění do zahraničí. Podle vedoucího Centra asistované reprodukce FN Brno Pavla Ventruby je navíc pravděpodobnost incestu velice nízká.

Novela chce dětem ze zkumavky odtajnit biologické rodiče

Takto počaté děti dnes nicméně nemají téměř žádnou možnost, jak poznat svého biologického rodiče. I to by chtěla novela změnit. Údaje o biologickém rodiči by se zapisovaly do dodatku knihy narozených. K informacím by mělo přístup pouze dítě. Přitom by na něj dárce neměl žádný právní nárok. „Tato možnost by byla otevřená až po dosažení zletilosti dítěte nebo v případě léčení život ohrožujících chorob či genetických onemocnění,“ uvedla poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Podle Ventruby jde na jednu stranu o legitimní požadavek: „Na druhou stranu je otázka, jestli naše společnost v současné době je na toto nachystána.“

Předkladatelé dál navrhují, aby anonymní dárce mohl poskytnout zárodečné buňky jen jedné klinice. Využít by je mohla k vytvoření nejvýše osmi lidských embryí. Návrh novely by měl v lednu dorazit na vládu. Pak by měla jít do prvního čtení ve Sněmovně.