Česko se musí zaručit za Klause, jinak nedostane výjimku z Lisabonu

Lucemburk - Pokud chce Česko získat výjimku z Listiny základních práv EU, jak kvůli podpisu Lisabonské smlouvy požaduje prezident Václav Klaus, pak je třeba, aby Praha dala EU garance, že pak česká hlava státu smlouvu opravdu podepíše. V Lucemburku to řekla švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, jejíž země unii tento půlrok předsedá. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho nebudou Benešovy dekrety, kvůli kterým Klaus nechce Lisabon podepsat, ve výjimce pro Česko vůbec zmíněny.

O výjimce pro Českou republiku dnes v Lucemburku diskutovali ministři zahraničí všech členských států unie. Jednání se zkomplikovala poté, co maďarský zástupce uvedl, že pokud budou Benešovy dekrety v české výjimce zmíněny, dohodu o tomto tématu Budapešť zablokuje. Další problém se vyskytl po vyjádření šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka, který řekl, že podobnou výjimku, za kterou bojuje Klaus pro Česko, budou požadovat i Slováci.

„O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost,“ uvedl maďarský ministr zahraničí během odpoledního jednání.

Video Telefonát Evy Hrnčířové
video

Telefonát Evy Hrnčířové

Klaus žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s Lisabonskou smlouvou. Podle svých slov tak chce zabránit případným majetkovým nárokům takzvaných sudetských Němců, kteří o svůj majetek v Česku přišli po 2. světové válce právě na základě dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše.

Další komplikace - ochranu proti dekretům chce i Slovensko

Otázka spojování Benešových dekretů s Lisabonskou smlouvou však netrápí jen Maďary. Stejnou právní ochranu pro své občany ve věci Benešových dekretů požaduje i Slovensko. „Nemá smysl o tom teď spekulovat,“ řekl Lajčák na dotaz, zda bude chtít Bratislava také výjimku. Dodal, že podle Bratislavy jsou dekrety už vyhaslé, nicméně jsou součástí právního systému ČR i Slovenska. Zdůraznil, že „právní ochrana Slovenské republiky a jejích občanů nemůže být nižší, než je tomu v případě České republiky“.

Italský ministr zahraničí Franco Frattini řekl, že je třeba už dokončit dlouhý příběh s ratifikací Lisabonu v ČR. Věří, že se proto na summitu EU ve čtvrtek a v pátek, na němž se bude „česká výjimka“ dojednávat, podaří najít potřebnou shodu.

Unie stále věří v Klausův podpis

„Na to, abychom udělali jakýkoli ústupek, musíme mít garance, že (Klaus) podepíše,“ řekla dnes na závěr prvního dne zasedání ministrů zahraničí v Lucemburku švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá.

„Jsme s ním v kontaktu. Řekl, že to podepíše,“ dodala švédská ministryně. Narážela tím na Klausova slova v tisku, že případný vstup Lisabonu v platnost není koncem světa a že je možná již pozdě zastavit takto rozjetý vlak.

„Hovoříme se všemi členskými státy a jsme si vědomi citlivosti, jakou to v určitých zemích vyvolává,“ podotkla švédská ministryně. Ona i řada dalších při příjezdu zdůrazňovali, že je nicméně také třeba vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu ČR.

„Věřím, že najdeme řešení,“ řekl šéf britské diplomacie David Miliband. V dosažení dohody do konce tohoto týdne věří i jeho finský kolega Alexander Stubb. „Jsem velkým fanouškem České republiky, miluji český hokej a české pivo, takže jsem přesvědčený, že najdeme řešení i pro Lisabonskou smlouvu,“ podotkl.

Slovenský ministr zahraničí
Slovenský ministr zahraničí