Oranžová revoluce vynesla Juščenka do čela Ukrajiny

Kyjev – Oranžová revoluce na Ukrajině, která propukla 22. listopadu 2004, vynesla k moci tehdejší prozápadní politickou opozici prezentovanou Viktorem Juščenkem a Julijí Tymošenkovou. Za nepokoji v centru Kyjeva a následně i dalších ukrajinských měst stály prezidentské volby, v nichž se Juščenko střetl s proruským kandidátem Viktorem Janukovyčem a volby za nejasných okolností těsně prohrál. Zmanipulované výsledky vyvolaly mohutné protesty a otevřely cestu změnám, které Ukrajinu více otevřely Západu. Pojmenování „oranžová“ získala díky hlavní barvě Juščenkovy strany Naše Ukrajina.

Za vším stálo hlasování o nástupci stávající hlavy státu Leonida Kučmu. Ze čtyřiadvaceti kandidátů vyhrál na konci října první kolo kandidát opozice, bývalý premiér a guvernér centrální banky Viktor Juščenko. Získal 39,87 procenta hlasů a jen těsně vedl nad premiérem Viktorem Janukovyčem (39,32 %). Druhé kolo voleb proběhlo 21. listopadu a první údaje mluvily o výhře opozice. Po sečtení 99 procent však volební komise o den později oznámila, že vítězí Janukovyč poměrem 49,42 ku 46,69 procenta hlasů. Opozice výsledek neuznala. Začala revoluce.

Statisíce lidí v ulicích ukrajinských měst

V ulicích hlavního města Kyjeva se týž den shromáždilo až 100 000 Juščenkových stoupenců. „Oznamujeme vytvoření celoukrajinského hnutí odporu na podporu čestných voleb,“ vyzval Juščenko. Průběh voleb kritizovali také pozorovatelé z OBSE a představitelé EU i NATO. Naopak Kreml pogratuloval Janukovyčovi k vítězství. Následné protesty podpořil Kyjev, Lvov nebo Ivano-Frankovsk, tedy velká města západní, proevropsky orientované části země, která byla baštou Naší Ukrajiny.

Protesty pokračovaly i v následujících dnech, připojili se k nim i zaměstnanci státní televize. Ukrajinský nejvyšší soud následně zakázal zveřejnění oficiálních konečných výsledků nedělních prezidentských voleb, dokud neprošetří stížnost opozice týkající se údajných volebních podvodů. Parlament následně označil volby za neplatné a 1. prosince vyslovil nedůvěru Janukovyčově vládě. Po reformě ústavy a změně volebního zákona 8. prosince Juščenko oznámil konec blokády vládní budovy a protesty oficiálně ukončil.

Nové druhé kolo prezidentských voleb proběhlo 26. prosince 2004 a Juščenko v něm zvítězil nad Janukovyčem procentním poměrem hlasů 51,99:44,2. Nový prezident byl inaugurován 23. ledna 2005. Den poté jmenoval do funkce předsedkyně vlády druhou tvář oranžové revoluce Juliji Tymošenkovou.

Dohra: Juščenko jako outsider nadcházejících voleb

Oranžový kandidát měl širokou podporu především díky své prozápadní orientaci. Juščenko chtěl do praxe uvést doktrínu svého předchůdce a Ukrajinu dovést do Evropské unie a Severoatlantické aliance a poskytnout občanům vyšší životní úroveň. Země sice stále není součástí euratlantských struktur, úroveň obyčejných Ukrajinců se však před finanční krizí zvýšila.

Jak připomněl Bohdan Kopčák z TASRu, země je svobodnější než před listopadem roku 2004, mezi veřejností ale panuje kocovina a rozčarování. Stojí za tím především nestabilní politická situace, střídající se vlády a rozkol mezi hlavní dvojicí revolučních dní – Tymošenkovou a Juščenkem v průběhu minulých pěti let. V nadcházejících prezidentských volbách o křeslo hlavy státu proti sobě kandidují a oba se ve své předvolební kampani zaštitují snahou upevnit Ukrajinu. Především v případě Viktora Juščenka jsou ale šance na vítězství mizivé, podpora veřejnosti se pohybuje kolem pěti procent.

  • Oranžová revoluce na Ukrajině
    Oranžová revoluce na Ukrajině autor: ČT24, zdroj: Wikipedia.org
  • Julija Tymošenková
    Julija Tymošenková autor: ČT24, zdroj: ČT24