V německé armádě padají hlavy za masakr civilistů

Berlín - Špičky německé armády a také německého ministerstva obrany věděly o tom, že při útoku letounů NATO na cisterny s palivem v severoafghánské provincii Kunduz umíraly civilní oběti. Letecký útok nařídilo německé velení. Tvrdilo, že na místě operují povstalci z Talibanu. Podle tajné vojenské zprávy ale prý německá armáda již tehdy věděla, že se na místě nacházejí civilisté. Ještě několik dní po útoku přitom německé ministerstvo obrany tvrdilo, že na místě civilisté neumírali.

Podle afghánské vlády při náletu v provincii Kundúz přišlo o život 100 lidí, z toho minimálně 30 civilistů. Letecký útok NATO si v Německu vyžádal odstoupení prvních odpovědných představitelů. Na svůj post rezignoval německý generál Wolfgang Schneiderhan.

„Musíme vyvodit personální důsledky. Generál Wolfgang Schneiderhan mě požádal, abych ho zprostil služebních povinností. Bere tak na sebe za tu věc odpovědnost,“ oznámil nynější ministr obrany Karl Theodor zu Gutenberg.

Video Hana Scharffová v Událostech, komentářích
video

Hana Scharffová v Událostech, komentářích

Kromě něj na funkci rezignoval i náměstek ministra obrany Peter Wichert. Oba představitelé se vzdali svých postů jen pár hodin poté, co německý list Bild zveřejnil klíčové informace o celé operaci.

Talibanci se zmocnili cisteren s palivem, které putovaly z Tádžikistánu do Kábulu, 4. září. Povstalci uvízli s cisternami v řece Kunduz. Při upouštění obsahu se k cisternám seběhli místní lidé, aby si palivo načerpali. Ještě ten den podnikly letouny NATO na žádost německé jednotky v severoafghánské provincii Kunduz na cisterny útok. Tanky s palivem explodovaly a vypukl obrovský požár, při němž zahynuly desítky lidí.

Ministr obrany zatajoval informace, rezignovat nehodlá

List Bild má k dispozici tajné armádní video a také tajnou vojenskou zprávu, podle které velící důstojník v době, kdy vydával rozkaz k útoku na cisterny, nemohl vyloučit přítomnost civilistů na místě. Tehdejší ministr obrany Franz Josef Jung přitom několik dní po útoku tvrdil, že si útok civilní oběti nevyžádal a že afghánský velitel měl „jasné důkazy“ o tom, že osoby kolem cisteren byli povstalci.

Po zářijových parlamentních volbách Jung vystřídal křesla -z ministra obrany se stal ministrem práce. Po zveřejnění skandálních informací se ozývají hlasy k jeho rezignaci, Jung ovšem tvrdí, že v době incidentu neměl přesné údaje a svého postu se vzdát nehodlá. Tajný dokument podle Bildu ale dokazuje, že ministerstvo obrany už 4. září večer vědělo o tom, že na místě zemřeli civilisté.

Německo má v Afghánistánu celkem 4 000 vojáků, což je po USA a Velké Británii třetí největší zahraniční kontingent. Kvůli útoku na cisterny, při němž umírali i civilisté, si Německo vysloužilo kritiku jak ze strany humanitárních organizací, tak z řad samotné Severoatlantické aliance. Návrat vojáků z Afghánistánu požadují dvě třetiny Němců.