Bylo odtržení Kosova legální? Rozhoduje haagský soud

Haag - Jestli bylo odtržení Kosova od Srbska v pořádku, o tom rozhoduje Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ). Kosovo vyhlásilo nezávislost loni v únoru. Uznaly ji Spojené státy i většina členských zemí Evropské unie včetně Česka. Naopak Srbsko a Rusko byly proti. Srbové si hned po vyhlášení stěžovali u Valného shromáždění OSN, že bylo porušeno mezinárodní právo.

„Očekáváme, že bude uplatněno mezinárodní právo,“ řekl dnes srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić po příjezdu k soudu. „Máme důvěru v mezinárodní právo,“ dodal. Srbsko si u soudu stěžuje, že jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova znamenalo porušení jednoho ze základních principů mezinárodního práva - a tím je princip neporušitelnosti hranic nebo princip neporušitelnosti státní suverenity.

Vedoucí srbské delegace Dušan Bataković deset let poté, co NATO bombardováním ukončilo dvouletý ozbrojený konflikt mezi Srbskem a kosovskoalbánskými vzbouřenci, zdůraznil, že „Kosovo je historickou kolébkou Srbska a jedním z hlavních pilířů jeho identity“. Před patnáctičlennou porotou řekl, že doufá, že rozhodnutí soudu poskytne prostor pro jednání s Kosovem o jeho budoucím statusu a přispěje k míru a stabilitě. Srbští činitelé chtějí, aby Kosovo zůstalo srbskou provincií s širokou autonomií, což Priština naprosto odmítá.

Video Rozhovor s Matyášem Zrnem, analytikem Občanského institutu
video

Rozhovor s Matyášem Zrnem, analytikem Občanského institutu

„Nemůžeme se účastnit jednání, která by zpochybnila náš status nezávislého a svrchovaného státu; není tady cesty pro návrat zpět,“ reagoval kosovský premiér Skender Hyseni, který vede kosovskou delegaci. Připustil, že Kosovo je ochotno jednat se Srbskem o praktických otázkách společného zájmu, ale jedině jako dva svrchované státy.

Kosovo vyhlásilo nezávislost loni v únoru

Nezávislost Kosova, které ji jednostranně vyhlásilo 17. února 2008, uznaly Spojené státy i většina členských zemí Evropské unie včetně Česka. Celkem tak učinilo 63 zemí. Naopak nejrozhodněji se proti samostatnosti Kosova postavilo Srbsko a jeho spojenec Rusko.

Status Kosova se ale zatím stále vymyká běžným standardům. Dosvědčuje to například přítomnost civilní mise OSN, jejíž pravomoci postupně přebírá obdobná iniciativa Evropské unie. Kosovo se ale přesto snaží vystupovat jako svrchovaný stát. Jen pár měsíců po vyhlášení samostatnosti začala v zemi platit ústava a Priština také vydává vlastní pasy.

Analytik Občanského institutu Matyáš Zrno si myslí, že jakékoli rozhodnutí haagského soudu na současné realitě nic nezmění. „Jak kosovská vláda, tak Severoatlantická aliance, která má v Kosovu své jednotky, případný návrat Kosova pod srbskou jurisdikci neuzná. Naopak žádná srbská vláda se nerozhodne k nějakému válečnému dobrodružství, kterým by se snažila získat Kosovo zpět,“ myslí si Zrno.